Lidové noviny pokračují v osvětě
V úterý 4. ledna 2011 vyšel na str. 2 v tištěných Lidových novinách celostránkový článek o myalgické encefalomyelitidě/syndromu chronické únavy (ME/CFS) autorky Pavly Kubálkové.
Vybíráme z něj:
Pacienti s CFS se někdy nepotýkají jen se svou nemocí, ale i neochotou lékařů a úřadů.
Před sedmi lety změnila zcela zásadně život sedmatřicetileté Jarmile závažná nemoc – chronický únavový syndrom (ME/CFS). Přestože ona umí její příznaky popsat naprosto přesně, u mnoha lékařů a úředníků ministerstev se setkala s nepochopením.
„S touto nemocí není člověk vůbec schopen normálně fungovat. Oficiálně je ale problém domoci se sociálního zabezpečení či toho nejnižšího stupně invalidního důchodu,“ popsala pacientka.
Vykonávat normální práci a vše, co dělají zdraví lidé, může maximálně tři hodiny v kuse, pak si musí odpočinout. „Nejsem schopná nikam pravidelně docházet, když se mi kumuluje nějaká zátěž, okamžitě onemocním,“ popisuje.
Většina pacientů má chronické bolesti v krku, téměř permanentně zvýšenou teplotu a záněty. „Každý rok musím užívat antibiotika a antivirotika, jakmile se rozbouří imunita, přidávají se další zdravotní problémy,“ dodala pacientka.
Velké množství lékařů v Česku tuto nemoc mnohdy nebere jako diagnózu. Neumějí ji rozpoznat, většinou ji ani neuznávají a neumí ji ani léčit. Pacienti se tak dozvídají, že jim nic není, že jsou prostě jen častěji nemocní. (…) Rady si neví ani ministerstvo. Důvod? Nemoc je špatně identifikovatelná.(…)
Téměř žádný lékař, kterého redakce LN oslovila, nebyl ochotný se o tomto onemocnění bavit.
Praxe je navíc taková, že pokud trvá nemoc již delší dobu a některý z lékařů přeci jen stanoví jako diagnózu chronický únavový syndrom, Česká správa sociálního zabezpečení nároky těchto pacientů na invalidní důchod až na výjimky vůbec neuznává. Opět proto, že nemoc není ve vyhlášce. V mezinárodním seznamu nemocí však chronický únavový syndrom zapsaný je (G 93.3 v MKN).
Další problém pak je, že lékaři toto onemocnění často zaměňují s jinými problémy. Nejčastěji pak s psychickými. Není žádnou výjimkou, že lékař pacientům doporučí návštěvu psychiatra a předepíše mu antidepresiva. „Samozřejmě, že časem se k fyzickým problémům přidají i psychické, ty jsou ale sekundární,“ říká paní Jarmila. (…)
V článku jsou vyjmenovány i další choroby, které lékaři dříve rovněž neuznávali. Dlouhodobé považování za simulanty prodělali např. pacienti s roztroušenou sklerózou. Jako další příklady posloužily revmatoidní artritida, lupus nebo lehká mozková dysfunkce. Článek se věnoval také historii ME/CFS a jejímu výskytu v epidemiích, které postihly zaměstnance nemocnice v Los Angeles roku 1934 nebo Londýně r. 1955.
Vyjádření současného mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně pro Lidové noviny (LN) jako obvykle nic nového nepřineslo, pouze potvrdilo katastrofální situaci pacientů popsanou v předchozím článku „Vedeme boj na několika frontách“ našeho spolupracovníka Martina Ch.
Nemoc dle některých odborníků v podstatě neexistuje. Tuto skepsi trefně kritizoval profesor Leonard A. Jason PhD v New York Times: „Lidé, kteří jsou skeptičtí, se zaručeně nepodívali na odbornou literaturu. Když jste se s ní neobtěžovali seznámit, je snadné zachovat si skepsi.“ Český překlad celého článku zde: http://me-cfs.eu/vzdelavani-o-chronickem-unavovem-syndromu-z-rukou-nejpovolanejsich/
Již pět let se snažíme o zlepšení situace zdravotně postižených ME/CFS. Bohužel opakovaně narážíme na absolutní nevůli zodpovědných institucí s tím cokoliv udělat. Nepomohly petice ani ombudsman. Zdá se, že stát čeká na podávání žalob občanů, které jednoznačně diskriminuje pro jejich zdravotní postižení.
Děkujeme Lidovým novinám za prostor věnovaný tématu, které je palčivé pro tisíce lidí v naší zemi.
Další české články a pořady zde: http://me-cfs.eu/tag/media-o-me/
Napsat komentář