Lidové noviny: Na stopě smrtící „únavy“

Američtí vědci našli slibného kandidáta na původce tzv. chronického únavového syndromu

Nad svým objevem může vědec říct leccos, ale prohlášení Judy Mikovitsové rozhodně patří k tomu originálnějšímu: „Nemůžu se dočkat, až to povím svým pacientům. Z toho jim spadne čelist,“ řekla americká odbornice působící v nevadském Renu, jejíž specialitou je tzv. chronický únavový syndrom.

Nadšení americké lékařky nezná mezí i přesto, že její objev se netýkal léku na tuto nemoc. Její tým (snad) teprve objevil původce tohoto záhadného onemocnění.

Syndrom, jehož plný medicínský název zní benigní myalgická encefalomyelitida/syndrom chronické únavy (ME/CFS), je totiž i přes svou mediální známost bohužel nemoc spíše neznámá. Přitom jí podle odhadů trpí přibližně každý dvoustý padesátý obyvatel světa.

Ve valné většině případů se ME/CFS diagnostikuje až vyloučením jiných známých onemocnění s podobnými příznaky. Mnozí lékaři dodnes pochybují o tom, zda skutečně jde o nemoc. V posledních letech však přibývá důkazů, že jde opravdu o organické onemocnění (u pacientů se například objevují často jisté „varianty“ genů nebo pokles počtu některých imunitních buněk). Posledním hřebem do rakve pochybností o existenci ME/CFS by pak mohl být objev Mikovitsové a jejích kolegů.

Její tým publikoval v časopise Science studii, podle které se v 68 ze 101 vzorků krve pacientů diagnostikovaných na ME/CFS našly stopy retroviru označovaného zkratkou XMRV (z anglického xenotropic MLV-related virus), který je příbuzný myšímu viru způsobujícímu leukémii. Virus byl nalezen jen v osmi z 217 kontrolních vzorků zdravých pacientů.

Publikované výsledky údajně posilují i výsledky zatím ve vědeckém tisku nepopsaných dalších vyšetření. V nich se podle Mikovitsové ukázalo, že protilátky vůči XMRV má v těle 95 procent nemocných (a čtyři procenta zdravých).

Navíc se vědcům podařilo v tkáňové kultuře ukázat, že virus dokáže aktivně napadat některé tělní buňky. Konkrétně šlo o některé druhy imunitních buněk. I když výsledky takovýchto zkoušek nelze považovat za naprosto věrný obraz situace v živém těle, odpovídá poznatek nečekaně dobře medicínským pozorováním. Podle nich pacienti s ME/CFS mají obvykle oslabený právě imunitní systém. Neznamená to ovšem, že by případ byl definitivně rozsouzen. „Jen na základě této studie nelze říci, jestli je virus XMRV skutečně původcem této nemoci, nebo jenom využívá oslabené imunity pacientů s ME/CFS,“ konstatuje Jiří Hejnar z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Souvislost je ovšem podle jeho názoru velmi nápadná.

Virus ze známé rodiny

Virus XMRV navíc patří mezi tzv. retroviry. Jejich nejznámějším zástupcem je virus HIV, jehož účinky na lidský imunitní systém jsou dostatečně známé. Různé složky imunitního systému ostatních živočichů mohou napadat i jiné viry z této skupiny.

Virus XMRV byl identifikován v roce 2006 a od té doby byl v některých studiích spojován s výskytem jistých forem rakoviny prostaty. Stejně jako vir HIV se i XMRV patrně dostal na člověka z jiného živočišného druhu – v tomto případě šlo ovšem o nějakého hlodavce, pravděpodobně myš. „Nevíme ale, jak se virus na člověka přenesl,“ říká Jiří Hejnar.

A nedá se čekat, že by v dané oblasti probíhal v nejbližší době soustavný výzkum. „Na studium virové zátěže divokých hlodavců, které rychle nepřinese využitelné medicínské znalosti, se grant shání těžko,“ konstatuje realisticky Jiří Hejnar.

Přesto je jasné alespoň něco. Předek viru XMRV kdysi (asi před milionem let, uvádí současné odhady) pronikl do genomu onoho zatím neznámého hlodavce a stal se součástí genetické informace druhu. (Skupina retrovirů se vymezuje právě schopností proniknout do DNA hostitele.) K přenosu z hlodavce na člověka pak nejspíše došlo vícekrát. Možná tak, jak tomu bylo i v případě HIV (viry HIV-1 a HIV-2 vznikly nezávisle).

Ovšem virus XMRV se od HIV liší v míře genetické variability. Různé izoláty XMRV se navzájem podobají více než jednotlivé infekční částice viru HIV od jediného pacienta. Původně myší XMRV se pak patrně lidskému hostiteli přizpůsobil (získal schopnost množit se v našich buňkách) teprve nedávno.

Evoluce XMRV proběhla metodou pokus/omyl: „Retroviry jsou nastaveny tak, aby při množení – při kopírování své genetické informace – dělaly chyby. Při mezidruhovém přenosu se může stát, že některé „zmetky“ budou v novém prostředí životaschopnější než původní virus,“ vysvětluje Jiří Hejnar.

Nebezpečný chudáček

„Tváří v tvář velmi přesvědčivým výsledkům Mikovitsové je těžké nepropadnout jejímu nadšení. Ale bude lepší ještě nějakou dobu počkat,“ říká Jiří Hejnar. „Na výzkum viru se teď nepochybně vrhne celá řada různých týmů. Do půl roku bychom měli vědět víc,“ dodává.
Pokud se ovšem skutečně přímá souvislost mezi XMRV a nemocí ME/CFS potvrdí (by? XMRV třeba nemusí být jediným původcem nemoci, ale jenom jedním z více faktorů při jejím vzniku), čeká vědce celá řada otázek. A některé z nich budou velmi nepříjemné.

Například: Jak se virus přenáší? „Rozhodně ne jako chřipka, proti jejímu viru jsou všechny retroviry jen slabě infekční,“ tvrdí Hejnar. Přesto je teoreticky možný např. přenos tělními tekutinami. „Půjde ale patrně o mechanismus vyžadující dlouhodobou expozici,“ říká český odborník. Obavy vzbuzuje i fakt, že v prvním výzkumu měla virus i přibližně čtyři procenta zdravých. Co to pro stamiliony infikovaných znamená? To není vůbec jasné. Jak řekla Mikovitsová časopisu Nature: „Je to děsivá chvíle. Ale úžasná.“

Pacienty posílají k psychiatrovi

Chronický únavový syndrom je vážná nemoc, říká Martin Ch., který nemocí sám trpí a je spolupracovníkem Klubu pacientů s ME/CFS.

LN Kolik je u nás pacientů s nemocí ME/CFS?
Odhady hovoří až o čtyřiceti tisících osob.

LN Jak se nemoc projevuje?
Projevy jsou u pacientů různorodé. Rozhodně nejde jen o přechodně zvýšenou únavu. Výrazně jim klesne výkonnost – obvykle více než o polovinu – a nenačerpají síly ani odpočinkem či spánkem. Tak to je celé roky.

LN A jaké obvyklé potíže trápí pacienty?
Další průvodní příznaky jsou chronické záněty, zvětšené uzliny, bolesti kloubů a svalů nebo časté teploty. Většina pacientů s ME/CFS má velké problémy s imunitou. Bývají často nemocní a i banální nemoci u nich mají těžký průběh. Další část pacientů má také výrazné neurologické potíže, jiní mají úporné zažívací a střevní potíže.

LN Jak taková nemoc člověku změní život?
Zásadně. Nemoc pacienty často připraví o práci, o partnera nebo o rodinu. Postupně se vytrácejí také přátelé. Někteří postižení dokážou s nemocí i pracovat ale mimo pracovní dobu už jen odpočívají.

LN Liší se únava zdravého člověka od únavy u pacientů s ME/CFS?
Pokud si někdo myslí, že by syndrom mohl mít, měl by se sám sebe zeptat: Mohu pracovat? Mohu mít partnera či rodinu? Mohu k tomu mít další zájmy? Pokud odpoví třikrát ano, pak tuto vyčerpávající nemoc určitě nemá.

LN Jak se podle vaší zkušenosti k nemoci staví čeští lékaři?
Většina pacientů se setkává spíše s nepochopením. Celá řada lékařů často existenci ME/CFS úplně zpochybňuje. Typické je, že pacienta posílají na psychiatrii. Jako by problém, který má původ v těle, mohla vyřešit psychoterapie.

LN Ale CFS se přece jen těžko určuje a lékař by měl vyloučit všechny možnosti.
To ano, ale u CFS nejde jen o vyloučení příčiny, ale psychoterapie má potíže přímo vyřešit. To je stejné, jako kdyby pacienty s roztroušenou sklerózou posílali k psychiatrovi. Přitom WHO (Světová zdravotnická organizace) oficiálně zahrnuje ME/CFS mezi neurologické nemoci.

Konec článku.

Převzato s laskavým svolením redakce LN.

Další články o XMRV na ME/CFS.cz: http://me-cfs.eu/tag/xmrv/

Důležitá aktualizace ze dne 20. 9. 2012: Závěry multicentrální studie NIH o XMRV k dispozici na http://me-cfs.eu/zavery-multicentralni-studie-nih-zadne-spojeni-cfs-s-retroviry-xmrv-a-pmlv/

Označeno s: ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*