Fibromyalgie

V souvislosti s CFS se můžeme také setkat s pojmy fibromyalgie, také nazvanou fibromyozitida nebo myofasciální algický syndrom (FM). Ve frankofonní literatuře označováno jako syndrom mnohočetné idiopatické bolestivosti (SPID).

FM bývá uváděna jako druhé nejčastější onemocnění v revmatologické praxi po osteoartritidě. Např. V USA představuje 3.- 4. nečastější příčinu obtíží, s nimiž se nemocní obracejí na revmatologa.

Fibromyalgický syndrom je forma mimokloubního generalizovaného revmatizmu, při níž pacient poci?uje tenzi a ztuhlost ve svalech, kloubních pouzdrech a přilehlých tkáních, v podkoží, ligamentech a v úponech šlach. Hovoří se o revmatismu měkkých tkání.

Obecně se revmatismus měkkých tkání dělí na lokální a celkový. Lokální revmatismus měkkých tkání je velmi různorodá skupina onemocnění, která postihuje nejčastěji kolemkloubní struktury, např. svaly, vazy, šlachy a burzy. Tato onemocnění mají nejednotnou příčinu, někdy mechanickou, někdy degenerativní, výjimečně zánětlivou. Léčba spočívá většinou v rehabilitaci a fyzikální léčbě. Celkový revmatismus měkkých tkání zahrnuje fibromyalgie a chronický únavový syndrom. Pacienti si stěžují na difúzní bolesti celého těla a únavnost. Objektivní vyšetření a laboratorní obraz nic neodhalí. Terapie patří do rukou revmatologa. Analgetika a NSA jsou většinou bez efektu.

Definice

Chronický nezánětlivý muskuloskeletální syndrom s difúzní (plošnou) bolestivostí a body citlivými na tlak, který nemá zjevnou příčinu v synovitidě nebo myositidě.

Tato nosologická jednotka se manifestuje:
– samostatně
– spolu s jinou chorobou (např. revmatickou – RA, LEG, AS, infekční – Lymeská borelioza)
– terapeutické paradoxon při léčbě kortikoidy

Klinický obraz

1) Muskuloskeletální bolest spojená s pocitem ztuhlosti – velmi intenzivní, difúzní( plošná), chronická, 2 maxima – ráno – po nočním klidu, večer – po pracovním zatížení, nejčastější lokalizace – m. trapezius, šíje, dolní část zad a bederní krajina.

2) Únava – pocit chronické únavy (vyčerpanosti) pravděpodobně důsledek poruch spánku – non REM fáze mělký spánek a časté probouzení

3) Další symptomy
– dráždivý tračník (50%)
– bolest hlavy- tenzní, často migrenózní
– parestezie HK – EMG negativní
– pocit chladu na rukou – Raynodův fenomén negativní
– pocit oteklých rukou – objektivně bez průkazu změn
– depresivní stavy (25%)
– dysforie, úzkost apod.
– astenie
– menstruační dysfunkce

Diagnostika

Základem objektivního nálezu je identifikace tzv. bolestivých bodů, t.j. míst zvýšené citlivosti na tlak – “ trigger points“, ARA kriteria 1990. Musí být splněny následující dvě podmínky:

1) Anamnéza plošné bolesti s trváním nejméně 3 měsíce
Plošná bolest = distribuce v levé (pravé ) polovině těla nad a pod pasem + axiální bolest – rozložení – šíje, přední strana hrudníku úroveň Th nebo L segmentů páteře.

2.Tlaková bolest v 11 z 18 vymezených bodů . Testování pomocí digitální palpace (tlakem asi 4 kg), dolorimetr v 18 symetrických bodech.

Právě snížený práh bolesti při tlaku  na některé místa a zvýšená bolestivost při zmačknutí kožní řasy patří k jediným diagnostickým nástrojům v rukou lékařů.

Etiopatogeneze

Ač jde o onemocnění velmi běžné, jsou obtíže s rozpoznáním etiologie. Prakticky chybějí patologickoanatomické léze. Někteří autoři soudí, že jde o komplex interakcí mezi periferními jevy (poruchou muskuloskeletálního metabolizmu a funkce) a poruchami CNS – neuropsychickými, afektivními a neurochemickými.

Některé zdroje uvádí, že  se patrně na vzniku podílí porucha spánku, především chybění jeho IV. (non REM) fáze spánku s abnormálním EEG – hluboký typ spánku s vysokými delta vlnami. Pro tyto představy svědčí stesky nemocných na únavu a spánek, který nepřináší osvěžení.

V souvislosti s etiologií nemoci se uvažuje i o přetížení svalů, podchlazení páteře, roli hrají i psychogenní faktory, lokální hypoxie- snížené množství kyslíku v tkáních a metabolické poruchy.

V r. 1973 Fassbender a ost. publikovali morfologickou studii, kde předpokládali, že LOKÁLNÍ HYPOXIE může vyvolat degenerativní změny ve svalstvu. Tato teorie byla v r. 1986 potvrzena Bengtssonem, který uváděl, že existují snížené hladiny adenosindifosfátu a kreatinfosforečnanu se zvýšenou hladinou monofosfátu a kreatininu ve svalových biopsiích. Navíc Lund a ost. popsali snížení hladiny kyslíku na povrchu svalů na místech se zvýšenou bolestivostí. Teorie byla potvrzena také např.studiem mikrocirkulace krve a kožní temperatury nad spouš?ovými body.

Průběh a prognóza

FBM je chronické onemocnění s kolísáním intenzity a rozsahu obtíží. Kolísání projevů, ataky bolesti mohou být vyvolány různými faktory:
– meteotropní vlivy
– inaktivita nebo aktivní cvičení
– emoční stres
– poruchy spánku

FBM snižuje pracovní výkonnost ( srovnatelně s revmatoidní artritidou). Patří k významným příčinám opakované pracovní neschopnosti nebo dlouhodobé invalidity.

Výskyt

Fibromyalgie se vyskytuje asi u 1-3 % populace,  převážně u  žen 80-90 % ve věkovém rozmezí mezi 30-50 lety.

Je fibromyalgie zahrnuta v Mezinárodní klasifikaci nemocí?

Fibromyalgia je zahrnuta v desáté revizi mezinárodní statistické klasifikace nemocí a příbuzných zdravotních potíží (ICD-10) z r. 1992 takto:

M79 jiné poruchy měkkých tkání, jinde neklasifikované
M79.0 revmatismus, nespecifikovaný
Fibromyalgia
Fibrositis

Dále čtěte:

Fibromyalgie v ordinaci revmatologa

Směrnice pro Fibromyalgii

Užitečné odkazy:

Autor článku: Anda

Dne 6. 12. 2004

Sdílejte článek pro osvětu:
Označeno s:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*