Valganciclovir – nová léčba CFS je testována na Stanfordově Univerzitě
8.1.2007
STANFORD, Kalifornie (USA) — Naději na obzoru pro některé pacienty trpící chronickým únavovým syndromem (CFS) možná signalizuje předběžná studie týkající se nové léčby ověřované na Stanfordově lékařské univerzitě.
José Montoya, MD, docent lékařství (v oblasti infekčních onemocnění) a postgraduální vědec Andreas Kogelnik, MD, Ph.D., použili lék valganciclovir – antivirový prostředek užívaný při nemocech vyvolaných viry HHV (human herpes viruses) – k léčbě malého množství pacientů s CFS.
Výzkumníci uvedli, že během posledních tří let léčili dvacet pět pacientů, z nichž dvacet jedna zareagovalo významným zlepšením, které přetrvalo i po ukončení medikace v rámci léčebného režimu, který obvykle trval šest měsíců. První pacient je nyní bez léčby tři roky a nezaznamenal návrat choroby (recidivu). V prosincovém vydání časopisu Journal of Clinical Virology vyšel článek popisující prvních dvanáct pacientů, které Montoya a Kogelnik léčili.
„Tato studie je malá a předběžná, ale potenciálně velmi důležitá,“ řekl Anthony Komaroff, MD, profesor lékařství na Harvardské lékařské univerzitě, který se na tomto výzkumu nepodílel. „Pokud nezávislý test potvrdí stejnou hodnotu této terapie jako pro pacienty sledované ve studii, bude to důležitý mezník v léčbě této nemoci.“
(…)
Valganciclovir je obvykle užíván proti nemocem vyvolaným viry rodu herpes, včetně cytomegaloviru, Epstein-Barrova viru a HHV-6. Těmito onemocněními jsou obvykle postiženi pacienti, jejichž imunitní systém je vážně oslaben, jako jsou pacienti s rakovinou nebo po transplantacích. Montoya, který takové pacienty léčil valganciclovirem po léta, se rozhodl jej použít i u pacientky s CFS, která k němu přišla začátkem roku 2004 s extrémně vysokými hladinami protilátek na tři viry z rodu herpes ve své krvi. V té době trpěla CFS již pět let.
Když virus někoho infikuje, hladiny protilátek obvykle v reakci na to vyskočí a udržují se zvýšené, dokud není virus překonán. Potom se s časem pomalu snižují. Ale Montoyova pacientka měla vytrvale vysoké protilátky na tři viry. Její lymfatické uzliny v krku byly navíc významně zvětšené, až do osminásobné velikosti oproti normální. To napovídalo, že její imunitní systém bojuje s nějakým typem infekce, ačkoliv komplexní vyšetření při hledání infekční příčiny selhalo.
(…)
Montoya a Kogelnik zdůraznili, že i kdyby byl valganciclovir uznán pro léčbu některých CFS pacientů, léčba nemusí být účinná ve všech případech. Potvrzení testu by ve skutečnosti prokázalo využitelnost léčby u specifické podmnožiny pacientů s CFS, totiž těch, kteří mají virově vyvolanou dysfunkci centrálního nervového systému.
(…)
„Velmi naléhavá je potřeba provedení náhodného, dvojitě slepého (double-blinded), placebo kontrolovaného klinického testu, na jehož realizaci se připravujeme,“ řekl Montoya.
Zdroj: http://mednews.stanford.edu/releases/2007/january/montoya.html (odkaz již bohužel nefunguje)
Překlad pro ME/CFS.cz: PaD
Další zprávy:
V pondělí 15.ledna 2007, 8:03 informovala o těchto výsledcích agentura Reuters – USA. Zprávu přinesl například též britský deník Daily Mail: http://www.dailymail.co.uk/pages/live/articles/health/healthmain.html?in_article_id=386443&in_page_id=1774&ICO=HEALTH&ICL=TOPART
7. 9. 2013
NOVÝ VÝZKUM – Efekt valgancicloviru
V roce 2006 malá nekontrolovaná [pozn. překl. tedy bez použití skupiny placeba] pilotní studie ze stanfordské univerzity informovala o klinickém zlepšení u podskupiny pacientů s ME/CFS po 6 měsících léčby valganciclovirem, ústně podávaným antivirovým lékem proti lidskému herpes viru číslo 6 (HHV-6) a viru Epstein-Barrové (EBV). Od té doby bylo otázkou, zda tento výsledek bude možné zopakovat ve větší placebem kontrolované studii. Vlastně taková studie – studie EVOLVE, financovaná velkým grantem od Roche Pharmaceuticals – probíhala několik let a výsledky této studie byly nyní publikovány ve [vědeckém časopise] Journal of Medical Virology (celý text http://bit.ly/15AyIUo). [v angličtině]
Bylo vyšetřeno celkem 155 pacientů s ME/CFS, ale pouze 30 s prokázanými protilátkami infekce HHV-6 nebo EBV bylo vhodných pro podávání valgancicloviru po dobu 6 měsíců. Celkově nebyl významný rozdíl mezi primárním měřítkem výsledků – skóre v tzv. Multidimensional Fatigue Inventory (MFI-20) [pozn. překl. jedno z měřítek únavy] – mezi pacienty, kteří dostávali valganciclovir nebo placebo. Nicméně autoři hlásí určité zlepšení ve skórech symptomů jiné únavy a zlepšení kognitivních funkcí. Klinickým přezkoumáním skóre MFI-20 každého pacienta se zjistilo, že pacienti ve skupině valgancicloviru měli větší pravděpodobnost „reagovat“ na terapii. Je tedy možné, že valganciclovir je klinicky prospěšný pro určitou podskupinu pacientů s ME/CFS, kteří mají prokázanou reaktivovanou infekci EBV a/nebo HHV-6, přesto ale míra klinické prospěšnosti může být nízká.
Většina pacientů s ME/CFS samozřejmě nemá aktivní infekci HHV-6 nebo EBV; jedna studie z roku 2003 zjistila, že pouze 30.5% z 200 pacientů bylo pozitivních na HHV-6 (a 9% kontrolních subjektů), a procento v tomto výzkumu (26%) bylo podobné, takže většině pacientů valganciclovir pravděpodobně neprospěje. Navíc protivirové léky nejsou bez vedlejších účinků – ačkoliv v této studii žádné z nich nebyly považovány za důsledek užívání valgancicloviru – a to je třeba mít na mysli, když se přemýšlí o léčbě.
Zdroj: Překlad textu z facebookové stránky ME Research UK (www.meresearch.org.uk), autorem souhrnu této výzkumné studie je dr. Neil Abbott.
Pozn. red. ME/CFS.cz: Každá studie je pouze dílčím poznatkem vědy a její výsledky se musí vždy hodnotit v kontextu existence závěrů studií souhlasných i protikladných. Než mohou být nové poznatky přijaty do praxe, musí projít procesem ověřování jinými vědci, v jiných lokalitách a ve velkých studiích.
Na této stránce neposkytujeme žádná doporučení ohledně léčby, ani pacientům v léčbě neradíme. Veškeré publikované příspěvky mají výhradně informativní charakter!
Napsat komentář