Fibromyalgie
Vydáno: 6. 12. 2004
Autor: Redakce ME/CFS.cz – Anda
V souvislosti s CFS se můžeme také setkat s pojmy fibromyalgie, také nazvanou fibromyozitida nebo myofasciální algický syndrom (FM). Ve frankofonní literatuře označováno jako syndrom mnohočetné idiopatické bolestivosti (SPID).
FM bývá uváděna jako druhé nejčastější onemocnění v revmatologické praxi po osteoartritidě. Např. V USA představuje 3.- 4. nečastější příčinu obtíží, s nimiž se nemocní obracejí na revmatologa.
Fibromyalgický syndrom je forma mimokloubního generalizovaného revmatizmu, při níž pacient poci?uje tenzi a ztuhlost ve svalech, kloubních pouzdrech a přilehlých tkáních, v podkoží, ligamentech a v úponech šlach. Hovoří se o revmatismu měkkých tkání.
Obecně se revmatismus měkkých tkání dělí na lokální a celkový. Lokální revmatismus měkkých tkání je velmi různorodá skupina onemocnění, která postihuje nejčastěji kolemkloubní struktury, např. svaly, vazy, šlachy a burzy. Tato onemocnění mají nejednotnou příčinu, někdy mechanickou, někdy degenerativní, výjimečně zánětlivou. Léčba spočívá většinou v rehabilitaci a fyzikální léčbě. Celkový revmatismus měkkých tkání zahrnuje fibromyalgie a chronický únavový syndrom. Pacienti si stěžují na difúzní bolesti celého těla a únavnost. Objektivní vyšetření a laboratorní obraz nic neodhalí. Terapie patří do rukou revmatologa. Analgetika a NSA jsou většinou bez efektu.
Definice
Chronický nezánětlivý muskuloskeletální syndrom s difúzní (plošnou) bolestivostí a body citlivými na tlak, který nemá zjevnou příčinu v synovitidě nebo myositidě.
Tato nosologická jednotka se manifestuje:
– samostatně
– spolu s jinou chorobou (např. revmatickou – RA, LEG, AS, infekční – Lymeská borelioza)
– terapeutické paradoxon při léčbě kortikoidy
Klinický obraz
1) Muskuloskeletální bolest spojená s pocitem ztuhlosti – velmi intenzivní, difúzní( plošná), chronická, 2 maxima – ráno – po nočním klidu, večer – po pracovním zatížení, nejčastější lokalizace – m. trapezius, šíje, dolní část zad a bederní krajina.
2) Únava – pocit chronické únavy (vyčerpanosti) pravděpodobně důsledek poruch spánku – non REM fáze mělký spánek a časté probouzení
3) Další symptomy
– dráždivý tračník (50%)
– bolest hlavy- tenzní, často migrenózní
– parestezie HK – EMG negativní
– pocit chladu na rukou – Raynodův fenomén negativní
– pocit oteklých rukou – objektivně bez průkazu změn
– depresivní stavy (25%)
– dysforie, úzkost apod.
– astenie
– menstruační dysfunkce
Diagnostika
Základem objektivního nálezu je identifikace tzv. bolestivých bodů, t.j. míst zvýšené citlivosti na tlak – “ trigger points“, ARA kriteria 1990. Musí být splněny následující dvě podmínky:
1) Anamnéza plošné bolesti s trváním nejméně 3 měsíce
Plošná bolest = distribuce v levé (pravé ) polovině těla nad a pod pasem + axiální bolest – rozložení – šíje, přední strana hrudníku úroveň Th nebo L segmentů páteře.
2.Tlaková bolest v 11 z 18 vymezených bodů . Testování pomocí digitální palpace (tlakem asi 4 kg), dolorimetr v 18 symetrických bodech.
Právě snížený práh bolesti při tlaku na některé místa a zvýšená bolestivost při zmačknutí kožní řasy patří k jediným diagnostickým nástrojům v rukou lékařů.
Etiopatogeneze
Ač jde o onemocnění velmi běžné, jsou obtíže s rozpoznáním etiologie. Prakticky chybějí patologickoanatomické léze. Někteří autoři soudí, že jde o komplex interakcí mezi periferními jevy (poruchou muskuloskeletálního metabolizmu a funkce) a poruchami CNS – neuropsychickými, afektivními a neurochemickými.
Některé zdroje uvádí, že se patrně na vzniku podílí porucha spánku, především chybění jeho IV. (non REM) fáze spánku s abnormálním EEG – hluboký typ spánku s vysokými delta vlnami. Pro tyto představy svědčí stesky nemocných na únavu a spánek, který nepřináší osvěžení.
V souvislosti s etiologií nemoci se uvažuje i o přetížení svalů, podchlazení páteře, roli hrají i psychogenní faktory, lokální hypoxie- snížené množství kyslíku v tkáních a metabolické poruchy.
V r. 1973 Fassbender a ost. publikovali morfologickou studii, kde předpokládali, že LOKÁLNÍ HYPOXIE může vyvolat degenerativní změny ve svalstvu. Tato teorie byla v r. 1986 potvrzena Bengtssonem, který uváděl, že existují snížené hladiny adenosindifosfátu a kreatinfosforečnanu se zvýšenou hladinou monofosfátu a kreatininu ve svalových biopsiích. Navíc Lund a ost. popsali snížení hladiny kyslíku na povrchu svalů na místech se zvýšenou bolestivostí. Teorie byla potvrzena také např.studiem mikrocirkulace krve a kožní temperatury nad spouš?ovými body.
Průběh a prognóza
FBM je chronické onemocnění s kolísáním intenzity a rozsahu obtíží. Kolísání projevů, ataky bolesti mohou být vyvolány různými faktory:
– meteotropní vlivy
– inaktivita nebo aktivní cvičení
– emoční stres
– poruchy spánku
FBM snižuje pracovní výkonnost ( srovnatelně s revmatoidní artritidou). Patří k významným příčinám opakované pracovní neschopnosti nebo dlouhodobé invalidity.
Výskyt
Fibromyalgie se vyskytuje asi u 1-3 % populace, převážně u žen 80-90 % ve věkovém rozmezí mezi 30-50 lety.
Je fibromyalgie zahrnuta v Mezinárodní klasifikaci nemocí?
Fibromyalgia je zahrnuta v desáté revizi mezinárodní statistické klasifikace nemocí a příbuzných zdravotních potíží (ICD-10) z r. 1992 takto:
M79 jiné poruchy měkkých tkání, jinde neklasifikované
M79.0 revmatismus, nespecifikovaný
Fibromyalgia
Fibrositis
Dále čtěte:
Fibromyalgie v ordinaci revmatologa
Směrnice pro Fibromyalgii
Užitečné odkazy:
- http://www.mayoclinic.com/health/fibromyalgia/DS00079
- http://www.fibrohelp.net/
- http://www.guaidoc.com
- http://www.painfoundation.org/
Napsat komentář