Nová kniha: Já a mé ME
Trpím chronickým únavovým syndromem už více jak 5 let a postupně jsem přešla z fáze mírné, do fáze středně vážné, kde jsem vydržela dlouho a myslím, že bych tam vydržela déle, kdybych se nepotřebovala pořád ujišťovat, jestli mám opravdovou nemoc, nebo si to jen namlouvám. Díky snaze otestovat rady typu „moc se nepozorovat“, „najít si nějakého koníčka a být pozitivnější“ a hlavně tu nejhorší: „víc se hýbat“, jsem náhle ze dne na den přešla do stavu vážné fáze nemoci, plně invalidní osoby a v podstatě něčeho, co jsem si ani nedovedla představit, že může znamenat „žít“. A cesta zpět na aspoň „moje normální dlouhodobě stabilní blbě“ není vůbec tak snadná, jak jsem si představovala i v nejpesimističtějších scénářích.
Ráda bych, aby všichni pacienti nemuseli procházet pořád stejnými slepými uličkami pochybování o diagnóze, léčbě a tom, co jim pomáhá nebo naopak škodí. A aby se vyhnuli pochybnostem o svých schopnostech a svých vlastních pocitech a nebyli nuceni nenaslouchat své intuici a svému tělu díky nesprávným, i když dobře míněným radám lékařů, léčitelů, rodiny a přátel.
Proto jsem přeložila tuhle knihu, abych pomohla všem, kdo umí jen česky a neumí anglicky, užít si stejného luxusu jako mám já, totiž mít dostatek přesných informací o nemoci.
Máte někdy podezření, že trpíte chronickým únavovým syndromem? Řekl vám někdy někdo, že ho máte? Dělali jste si někdy legraci z toho termínu? Myslíte si, že o nic celkem nejde, není se čeho bát a netřeba takové vzácné onemocnění vůbec brát v úvahu?
Pak si kupte tuhle knížku a pochopíte, zač je toho loket. Může to potkat každého, nikdo před tím nejsme chráněni, protože o tom nic nikdo neví.
A to dokonce ani lékaři. Jaké to je, když teprve až onemocníte, zjistíte, že si nemůžete pomoct, ani když jste lékař?
Doporučuji všem k přečtení knihu o jedné z nejrychleji se rozšiřujících a vpravdě nejnebezpečnějších nevyléčitelných nemocí současnosti, kterou jsem bohužel měla to štěstí poznat na vlastní kůži. Pomozte nám nemocným změnit situaci tím, že rozšíříme povědomí o nemoci. A pokud můžete, pomozte nám nákupem jedné či dvou knih navíc, aby mohly být předány lékařům a politikům, kteří se bohužel jen netváří že o nemoci vůbec nevědí.
Knížka popisuje nemoc tak jasně, ale přitom je tak optimistická, zajímavá a stručná, že nerada to přiznávám, ale sama bych lepší nenapsala. Proto jsem se ji rozhodla bez nároku na honorář přeložit, aby i ti, co nemají ten luxus číst v angličtině, se dozvěděli informace, které se v češtině bohužel nedozvíte. Třeba že existuje i taková neuvěřitelná věc jako specializovaná klinika na chronický únavový syndrom. Jen teda ji nehledejte u nás.
Kde a za kolik je kniha k dostání v Česku?
Osobně lze knihu zakoupit v komunitním knihkupectví/vinárně/kavárně Božská Lahvice v Italské 13, Praha 2 – Vinohrady za 200 Kč.
Online je kniha k dostání na Amazonu, stojí cca 6 euro, 2,49 eur je poštovné a balné, vychází to na cca 252 czk. Knihu zakoupíte zde: http://amzn.to/2o1h7ne
Já jakýkoliv podíl na zisku odmítla, takže nemám ani vliv na cenu a i sama, abych ji měla, si ji musím koupit.
A chystá se i křest knihy, ale psssst, to je zatím ještě tajemství.
Pokud budete mít zájem o knihu i s mým věnováním hned, obraťte se na email klubu nebo si mě najděte na Facebooku a napište mi zprávu, ráda Vám podpis věnuji.
Pokud budete mít možnost zakoupit několik knih navíc, abychom je mohli poslat i lidem, kteří o nemoci nic nevědí, i když by měli (politici, lékaři), budeme moc vděční. Ozvěte se, prosím, na email Klubu pacientů.
Autor příspěvku: Ing. Lenka Goldšmídová, známá česká pacientka s ME/CFS a externí spolupracovnice ME/CFS.cz
Skvělé! Srdečně blahopřeji. Knihu si určitě koupím.
Díky za překlad, paní Goldšmídová. Informacím od lékařky snad lidé (ti zdraví) uvěří. A hlavně kéž by uchránila ty nemocné, kteří jsou teprve v první fázi, od zničujícího boje proti nemoci, protože právě ten boj je spolehlivě posune do totální bezmoci. Mluvím (píšu) z vlastní hořké zkušenosti. Na knihu už se moc těším.
Doporučuji přečíst pokud možno v originále.
Lenko,
máte moc hezký sloh. Musím Vám vrátit poklonu, kterou jste složila autorce. Já jsem měl na základce taky pěkné slohy. Spolužačka Alena a já jsme na přání paní učitelek „museli“ své slohové práce číst nahlas před celou třídou. Nebo je četly ty učitelky.
Ale krásněji než vy, bych tuhle upoutávku ke knize nenapsal. Přiznám to rád. A moc Vám fandím.
Michal