Hořčík

Pacienti s ME/CFS často při hledání možností úlevy užívají četné potravinové doplňky a vitamíny. I když chybí dostatečný vědecký důkaz, který by podpořil používání určitých doplňků, některé mohou být účinné. Např. vysoké dávky vitaminu B12, kyselina listová, vitamín B6 a C, esenciální mastné kyseliny, koenzym Q10, L karnitin,  Lysin, D-Ribóza, probiotika, Ginko biloba, železo a samozřejmě hořčík.
Studie sice vykazují nekonzistentní výsledky, ale zlepšení příznaků bylo u některých pacientů hlášeno.

Úvod: Hořčík, chemická značka tohoto prvku je Mg (latinsky Magnesium). Jedná se o lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov. Poprvé byl izolován již v roce 1808 (Davy). Díky své poměrně velké reaktivitě se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Ve všech má mocenství Mg⁺². Hořčík je silně zastoupen jak v zemské kůře, tak ve vesmíru. Je jedním ze šesti hlavních minerálních látek klasifikovaných jako zásadní pro fungování lidského těla. V roce 1956 (Shils) bylo poprvé popsáno, jaké důsledky má jeho nedostatek v lidském těle.

Funkce: Hořčík se zásadním způsobem podílí na přeměně energií v těle, metabolizmu cukrů, tuků i bílkovin. V buňce se účastní řízení dělení, regenerace i programového zániku buňky. Je součástí asi 320 enzymů, které by bez něj nefungovaly. Je nutný pro uvolňování energie z ATP, zvyšuje jeho tvorbu. Působí na receptory v nervových zakončeních a ovlivňuje vyplavování přenašeče nervových vzruchů – acetylcholinu. Ovlivňuje účinky acetylcholinu v nervových synapsích („napojení“ nervů), tím působí proti křečím a tzv. tetanii (zvýšená nervosvalová dráždivost, pohotovost ke křečím).

Hořčík v organismu: V dospělém těle je asi 25 g hořčíku. Většina hořčíku se nachází uvnitř buněk. V tělesných tekutinách je z celkového množství obsažen jen zlomek. Největší část (asi 60 %) je uložena v kostech, z toho 30 % jsou uvolnitelné zásoby pro potřeby organizmu. Zbývající zásoba hořčíku (přibližně 40 %) je obsažena ve svalech a měkkých tkáních mimo sval (játra, ledviny, nervová tkáň). Pouze 1 % celkového obsahu tělesného hořčíku je obsaženo v tělesných tekutinách, méně než 0,3 % jsou přítomné v krevní plazmě.

Z hořčíku podaného potravou se u dospělého jedince vstřebá pouze malá část – přibližně 25 %. Hlavním místem, kde se hořčík vstřebává, je tenké střevo. Ve vztahu k podané dávce hořčíku platí pravidlo – čím vyšší podaná dávka, tím nižší procento resorpce ze střeva.

Hořčík je velmi významně ovlivňován a spjat s metabolismem vápníku, vitaminu D a selenu. Hořčík a vápník by měly být v těle udržovány v poměru 1:2. Pro dobré využití hořčíku musíme mít dostatek vitamínu E a B – thiamin (B1), riboflavin (B2) a pyridoxin (B6).

Regulátorem množství hořčíku v těle jsou ledviny, které vylučují nepotřebný prvek do moče. Vylučování močí je hlavním způsobem, kterým lidský organizmus hořčík ztrácí. Hořčík dále odchází stolicí. Ztráty kůží závisí na zevní teplotě, fyzické zátěži a velikosti povrchu těla. Pro zásoby hořčíku v těle mohou být ztráty pocením význačné, zejména u lidí, kteří více fyzicky pracují, dále pro sportovce, zejména však pro jedince, kteří nejsou zvyklí na fyzickou práci a vykonávají větší fyzický výkon pouze nárazově (během víkendu při rekreaci na venkově nebo při sportu).

Denní potřeba: Průměrná denní potřeba hořčíku se pohybuje od 300 do 360 mg.
Vyšší spotřebu (o 15 až 25 %) mají těhotné a kojící ženy, ale také ti, kteří konzumují více obilných a sladkých pokrmů, kávy, alkoholu nebo jsou vystaveni velké fyzické zátěži (sportovci) či dlouhodobé psychické zátěži. Denní potřeba hořčíku, stanovená Organizací pro zemědělství a výživu při OSN a Světovou zdravotnickou organizací, nepřekračuje 500 mg/den.

DDD hořčíku: Doporučená denní dávka hořčíku je v ČR stanovena vyhláškou č. 450/2004 Sb. na 375 mg.

Přirozené zdroje: Hořčík tělo přijímá v potravě a následně jej musí vstřebat. Zdrojem hořčíku je zelenina (tmavá listová), mák, luštěniny (hrách, zelené fazole, sója), ovoce (banány), ořechy, mandle, semena, kakao, sýry (Ementál), obilniny a výrobky z obilí (celozrnné pečivo, ovesné vločky). Dalšími zdroji jsou nápoje, zejm. minerální vody bohaté na hořčík.

Negativní faktory: Vysoký příjem rafinovaných potravin, vysoký obsah cukrů a tuků v jídle, špatná úprava potravin při vaření, vysoká spotřeba alkoholu a kávy. Dlouhodobá psychická zátěž, nadměrná fyzická zátěž.
Zvýšené vylučování a potřebu hořčíku způsobují četné léky, zvláště diuretika a léky užívané k léčbě poruch srdečního rytmu. Nejde jen o přísun hořčíku, ale také o jeho vstřebání a využitelnost v organizmu. Tyto pochody narušuje i nerovnováha s některými vitaminy (skupiny B, E a D vitamin) a dalšími důležitými prvky (vápník, zinek, hliník).

Diagnostika: Zjištění nedostatku hořčíku v organismu je velmi svízelné, protože jeho množství v krevní plazmě (tj. běžně prováděné vyšetření hořčíku) nevypovídá o jeho celkovém množství v těle. Metodika založená na stanovení hořčíku v erytrocytech (červených krvinkách) se považuje za více vypovídající pro určení jeho obsahu ve tkáních. Běžně se však neprovádí. Nejjednodušším potvrzením dříve přítomné hypomagnezémie (deficitu hořčíku) je postupný ústup obtíží (za 2 – 4 týdny) při jeho doplňování, a to i v případech dříve zjištěných fyziologicky „normálních“ koncentrací hořčíku v plazmě (séru).

Příznaky z nedostatku: Hypomagnezémie vzniká při malnutrici (podvýživě) nebo malabsorpci (narušeném vstřebávání) různého původu.
Nedostatek hořčíku může být způsoben jednak jeho nedostatkem v potravě a dále jeho zvýšenou potřebou, případně zvýšenými ztrátami do moči a do stolice. Přes velké rozšíření hořčíku v zevním prostředí je jeho nedostatek ve výživě v průmyslově rozvinutých zemích velmi častý a souvisí se snižováním kvality zemědělské půdy.

Deficit hořčíku v buňce se projeví zpočátku nespecificky. Nejednoznačná symptomatologie se rozděluje podle převažujících projevů do čtyř skupin, i když mohou být přítomny současně v různé intenzitě i kombinacích:

„Mozková“ forma se projeví bolestí hlavy, migrénami, závratěmi, poruchami paměti a soustředění, nervozitou, podrážděností, vnitřním neklidem, úzkostí, depresí, náladovostí, zvýšenou psychickou i fyzickou únavností, spavostí nebo naopak nespavostí.
„Svalová a tetanická“ forma je charakteristická bolestí temene hlavy, výskytem svalových křečí a ztuhlosti, někdy se objeví i mravenčení a brnění v končetinách.
„Srdeční“ forma může napodobit infarkt (bolest za hrudní kostí), objevuje se bušení srdce, arytmie, dechové potíže.
„Žaludeční a střevní“ forma se vyznačuje stažením svalových svěračů trávicí trubice (uzávěry žaludku, žlučovodu). Mohou být přítomny bolesti žaludku, nevolnost, nechutenství, zvracení, průjem.

Všechny doposud jmenované děje zpětně ovlivňují tonus sympatiku a parasympatiku a tak přímo působí i na celou šíři průvodních vegetativních příznaků. Ve chvíli, kdy si uvědomíme, že veškeré děje vázané na energii ATP jsou bezprostředně vázány na hořčík, máme před sebou problematiku, která prochází napříč medicínskými obory.

Užívání hořčíku: Podává se v injekcích nebo orálně (polykání ústy). Některé firmy nabízejí transdermální hořčík ve formě olejů, krémů a koupelí aplikovaných přímo na pokožku, odkud se hořčík vstřebává do těla. Doplňky stravy s obsahem hořčíku jsou volně dostupné bez lékařského předpisu. Nedostatek hořčíku v těle se vyrovná po 90 – 100 dnech dostatečného příjmu. Může trvat i déle v závislosti na schopnosti vstřebávání. Optimální je doplňovat dlouhodobě přiměřené množství hořčíku. Hořčík snižuje kyselost žaludku. Ovlivňuje účinky některých léků (může zvyšovat i snižovat jejich účinek). O vhodnosti doplňkového užívání hořčíku by se měli s lékařem vždy poradit lidé s nemocnými ledvinami, nebo ti kteří dlouhodobě užívají nějaké léky.

Doplňky výživy: Důležitým faktorem ovlivňujícím vstřebatelnost minerálů je forma, v jaké jsou do těla přivedeny. Ne každá forma je naším organismem přijímána stejně ochotně.  Potrava neobsahuje volný hořčík, prvky jsou vždy vázány ve formě nějaké anorganické nebo organické sloučeniny. Každá sloučenina má jinou vstřebatelnost. Bohužel není snadné označit tu nejlepší, ale organické formy Mg jsou obecně lépe vstřebatelné.
Anorganické formy hořčíku: Oxid hořečnatý, síran hořečnatý (sulfát), chlorid hořečnatý, uhličitan hořečnatý (karbonát)… Oxid hořečnatý se používá velmi často. Jeho cena je nízká, ale využitelnost nepřesahuje 10 % (ráno nalačno může dosáhnout až 20 %). Tato využitelnost silně klesá při konzumaci během jídla nebo po jídle. Dříve se používal síran hořečnatý, který má silné projímavé účinky. Chlorid hořečnatý má podle výsledků publikovaných studií nejvyšší účinnost mezi anorganickými formami.
Organické formy: magnesium laktát, citrát, glycinát, lysinát, malát…
Využitelnost dosahuje 60 %.
Hořčík v tzv. chelátové vazbě představuje speciální organickou formu, ve které je minerál zabudován mezi dvěma aminokyselinami jako v listech rostlin (špenát, salát atd.) Z tohoto důvodu je tato přirozená chelátová forma pro náš organizmus z hlediska vstřebávání a využití velmi výhodná, ovšem potravinové doplňky jsou dražší. Poznáme je jednoduše, nejen podle vyšší ceny. Pokud výrobce chelátovou formu použije, musí o ní informovat na etiketě, či v popisu výrobku. Využitelnost hořčíku může být dle výrobců až 90%.

Pozn.: Je nutná rovnováha s vápníkem. Nadměrný příjem pouze hořčíku zhoršuje využitelnost vápníku a naopak. Optimální poměr v příjmu obou prvků je 2:1 ve prospěch vápníku. 

Působení a účinky hořčíku:
– pomáhá udržovat lidské tělo v dobré fyzické i psychické kondici
– zlepšuje energii a vytrvalost
– zlepšuje spánek
– odstraňuje ranní neodpočatost (nedospanost)
– působí proti křečím, posiluje nervovou soustavu
(v kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek)
– tlumí bolesti hlavy, prodlužuje a zlepšuje účinek léků proti bolesti
– zlepšuje nehty, vlasy a zuby
– reguluje množství cholesterolu (s lecitinem a vitamínem B6)
– brání vzniku močových kamenů
– je nezbytný při léčbě hemeroidů

Příznaky z předávkování: Projevy nadbytku hořčíku jsou mimořádně vzácné a v běžném životě se prakticky nemohou vyskytnout (s výjimkou podání infusních roztoků obsahujících hořčík). Regulace množství v těle je velmi dobrá (močí, stolicí). Sníme-li ho přece jen více, může se objevit průjem, ale nedojde k intoxikaci organizmu.

Hořčík u ME/CFS:
Na začátku roku 1991 tým vědců (IM Cox, MJ Campbell a D Dowson) zveřejnil předběžnou studii o koncentraci hořčíku u pacientů s ME/CFS (Lancet, 1991). Všech 22 sledovaných pacientů mělo snížené hladiny hořčíku v séru.
Následovala randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie intramuskulárně (do svalu) podávaného síranu hořečnatého po dobu šesti týdnů, která prokázala zlepšení kvality života pacientů, kteří měli nízkou hladinu hořčíku v erytrocytech. Patnáct pacientů dostávalo každý týden injekci hořčíku po dobu šesti týdnů a sedmnácti pacientům bylo podáváno placebo. Z patnácti pacientů užívajících hořčík jich dvanáct hlásilo zlepšení příznaků (více energie, méně bolesti, lepší emocionální stav). Přestože studie čelila kritice, hořčík je stále nejčastěji doporučený minerální doplněk pro pacienty s ME/CFS. Používá se zejména k úlevě od bolesti, svalového napětí a ztuhlosti, pro zlepšení výdrže (proti únavě a vyčerpanosti) a zlepšení spánku (soli s vápníkem a hořčíkem jako je citrát nebo glukonát 200 – 500 mg před spaním v poměru vápník/hořčík 2:1). Pacienti s ME/CFS by měli začínat s menší dávkou a zvyšovat ji postupně.

Hořčík u FM:
Podle informací zveřejněných MedlinePlus může být kombinace hořčíku a kyseliny jablečné účinná při zmírnění příznaků spojených s fibromyalgií.
Někteří odborníci na FM / ME / CFS doporučují užívat 140 mg hořčíku dvakrát denně, a 600 mg kyseliny jablečné 3 x denně před jídlem. Jedna nekontrolovaná studie prokázala výhody 50 mg hořčíku a 200 mg kyseliny jablečné 3 krát denně. K nalezení individuální optimální dávky je potřeba trochu experimentovat.

Literatura:

•  Wikipedia
• Prof. MUDr. Zdeněk Zadák CSc., http://www.magnesia.cz/
• doc. MUDr. Zdeněk Wilhelm, CSc., Co je dobré vědět o hořčíku, Praktické lékárenství str. 138, 3 / 2007, http://www.solen.cz/pdfs/lek/2007/03/09.pdf
• Firoz M and Graber M. Bioavailaility of US commercial magnesium preparation. Magnes Res 2001;14:257-62., http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11794633
• Walker AF, Marakis G, Christie S, Byng M., Mg citrate found more bioavailable than other Mg preparations in a randomised, double-blind study, Magnes Res. 2003 Sep;16(3):183-91. PMID: 14596323, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14596323
• Coudray C, Rambeau M, Feillet-Coudray C, Gueux E, Tressol JC, Mazur A, Rayssiguier Y., Study of magnesium bioavailability from ten organic and inorganic Mg salts in Mg-depleted rats using a stable isotope approach, Magnes Res. 2005 Dec;18(4):215-23., PMID: 16548135, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16548135
• Spasov AA, Petrov VI, Iezhitsa IN, Kravchenko MS, Kharitonova MV, Ozerov AA., Comparative study of magnesium salts bioavailability in rats fed a magnesium-deficient diet, Vestn Ross Akad Med Nauk. 2010;(2):29-37, PMID: 20364677,http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20364677
• Cox IM, Campbell MJ, Dowson D., Red blood cell magnesium and chronic fatigue syndrome, Lancet. 1991 Mar 30;337(8744):757-60, PMID: 1672392
• http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1672392
• Verillo, Erica F & Gellman, Lauren M 1997, Chronic Fatigue Syndrome – A Treatment Guide, St. Martin’s Griffin, New York
• Bruce M. Carruthers, Anil Kumar Jain, Kenny L. De Meirleir, Daniel L. Peterson, Nancy G. Klimas, A. Martin Lerner, Alison C. Bested, Pierre Flor@Henry, Pradip Joshi, A. C. Peter Powles, Jeffrey A. Sherkey, Marjorie I. van de Sande Myalgic Encephalomyelitis/Chronic Fatigue Syndrome:Clinical Working Case Definition, Diagnostic and Treatment Protocols; J CFS 2003, 11 (1):7@115, ISBN: 0@7890@227@9 © Haworth Medical Press Inc
• Cox IM, Campbell MJ, Dowson D., Red blood cell magnesium and chronic fatigue syndrome, Lancet. 1991 Mar 30;337(8744):757-60.
• Russell IJ , Michalek JE , JD Flechas , Abraham GE, Treatment of fibromyalgia syndrome with Super Malic: a randomized, double blind, placebo controlled, crossover pilot study, Journal of Rheumatology. 1995 May;22(5):953-8., http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8587088
•  http://ods.od.nih.gov/factsheets/magnesium/
• http://www.albionminerals.com/human-nutrition/
• http://www.reflexnutrition.cz/zpravy?nid=73

Upozornění: Veškeré informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter a nenahrazují odbornou pomoc.

© ME/CFS.cz

Vydáno dne 15. 08. 2012

Share on Facebook

Tweet

Follow us

Save