Léčení v Belgii 3 – Výsledky a navržená léčba

Na výsledky, které jsem z Bruselu obdržel, se můžete podívat zde.

Jejich okomentování by měl provést spíše lékař, nejlépe imunolog. A ještě lépe někdo, kdo má dostatečně podrobné informace o testech prováděných v RED Laboratories – kdo je seznámen s metodou testování atd.

[Pozn. redakce: Pokud by se chtěl nějaký lékař k výsledkům pacienta vyjádřit, uvítáme jeho příspěvek. V takovém případě kontaktujte redakci].

Několik věcí je ale už nyní zřejmých.

1) Klinika Himmunitas má nesrovnatelně lepší možnosti pro diagnostiku pacienta s ME/CFS, než jaké jsou u nás. Zatímco můj poslední nález z české imunologie neodhalil žádné výrazné odchylky – s výjimkou silné alergie, kterou mám ovšem už mnoho let – tak ve výsledcích z Bruselu je těch věcí, které nejsou v pořádku, hned několik.

2) Testy na Ribonukleázu L (RNase L) – a jak je chápat. O těchto testech se uvažuje jako o průkazném testu na ME/CFS, proto si zaslouží dostatečnou pozornost. Jedná se o dva testy.

a) Test na Ribonukleázu L s nízkou molekulární hmotností (Low Molecular Weight RNase L). Zjiš?uje se (poměrné) množství v krvi.

Normální hmotnost molekuly RNase L je 80 kilodalton (kDa). U pacientů s ME/CFS je molekula zkrácená a váží 37 kDa – méně než polovinu své normální váhy. Nízkomolekulární Ribonukláza L (LMW RNase L) může odlišit pacienty s ME/CFS od zdravých lidí, ale také od pacientů s nemocemi jako je fibromyalgie, roztroušená skleróza, rakovina, AIDS a deprese. Poškozená (= zkrácená) molekula RNase L není schopná zabíjet infekční činitele a nechává poškozené (= napadené) buňky živé. [Zdroj: 1]

Pokud je LMW RNase L v krvi příliš velké množství, prokazuje to, spolu s dalšími testy, diagnózu ME/CFS.

b) Test na aktivitu Ribonukleázy L.

RNase L je enzym, který se aktivuje, když je tělo napadeno infekčním činitelem. Po odeznění infekce se u zdravých lidí tvorba tohoto enzymu „vypne“. Taková je správná funkce zdravého imunitního systému.

Vysoká aktivace RNase L svědčí o chronické aktivaci imunitního systému. Znamená to, že organismus je ve stavu, kdy neustále „bojuje“ s patogeny.

Nutno poznamenat, že testy samostatně na RNase L nejsou zatím oficiálně uznané jako průkaz ME/CFS v žádné evropské zemi. Ve výsledcích, které jsem z RED Laboratories obdržel, je u těchto dvou testů uvedena poznámka: „Výsledky tohoto testu by měly být brány do úvahy spolu s dalšími výsledky testů před stanovením diagnózy. Tento výsledek slouží pouze pro výzkum.“ [Poznámka: 2]

Nicméně americkým Centrem pro kontrolu nemocí (CDC USA) byla provedena zkouška, která měla prokázat relevanci těchto testů. Prof. De Meirleir obdržel jen vzorky krve. A tento lékař byl schopen odlišit pacienty s ME/CFS od lidí, kteří tímto onemocněním netrpí, s 99% přesností. [Zdroj: 1]

Moje hodnoty těchto dvou testů jsou: LMW RNase L = 0,19 (norma < 0,5). Aktivita RNase L = 364 (norma < 50).

Pokud bychom se tedy řídili jako hlavním ukazatelem pro nemoc ME/CFS testem na LMW RNase L, pak by to znamenalo, že touto nemocí netrpím.

„Přinejmenším“ mám ale chronicky aktivovaný imunitní systém. Ono to v podstatě odpovídá mému stavu – na rozdíl od jiných pacientů nejsem ve stavu neustálé neschopnosti – nejsem „ležící“ pacient, nebo takový, jehož aktivita je omezena pouze na domov („bed-bound“ nebo „house-bound“ – termíny, které se uvádějí v angličtině).

Druhá hodnota ale potvrzuje moje problémy, kterými trpím – neustálé nemoci. Také zřejmě potvrzuje přítomnost patogenů, které škodí v těle a kvůli kterým je imunitní systém v neustálé aktivitě.

3) Špatné hodnoty buněk Natural Killers (přirození zabíječi) také korespondují s mojí špatnou imunitou. Konkrétně se Natural Killers starají o likvidaci buněk napadených viry. Při chronické aktivaci imunitního systému jsou buňky Natural Killers vyčerpávány a ničeny. Proto jich není dostatek a nemají dostatečně správnou funkci pro likvidaci buněk, napadených viry a vnitrobuněčnými infekcemi. Neschopnost mého těla bránit se virům (více v tomto článku) s tím jistě souvisí.

4) Jedním z důležitých faktorů, negativně ovlivňujících imunitní systém a celkové zdraví, je i špatné zažívání. Konkrétně se může vyvinout syndrom propustného střeva – stav, při kterém se přes střevní stěnu dostávají do krevního oběhu škodlivé látky – ať už takové, které se do těla dostávají v jídle, nebo takové, které se ve střevě teprve tvoří. Ty pak vyčerpávají imunitní systém a přispívají k jeho chronické aktivaci. Pokud se podaří upravit zjištěnou zažívací poruchu, může se zlepšit i celkový stav imunity a to může dále příznivě ovlivnit i celkový stav onemocnění.

5) Výsledky z Bruselu jasně ukazují, jak velká potřeba je i v čechách zřídit špičkové a hlavně komplexní centrum pro léčbu ME/CFS.

Kdy bude u nás špičkové pracoviště typu Himmunitas?

Nejen, že je potřeba zavést špičkové laboratorní testy, ale neméně důležitý je komplexní přístup k diagnostice. Domnívám se, že i u nás je možné dělat testy na laktózu a fruktózu. Ale žádného lékaře u nás nikdy nenapadlo, aby mi tyto testy provedl.

A jak se zdá, názor Prof. De Meirleira a vědeckých pracovníků z RED Laboratories je ten, že správné zažívací funkce jsou nedílnou součástí léčby ME/CFS. (Více zde http://www.redlabs.be/id)

Pacienti s ME/CFS v ČR jsou tak nějak zvyklí, že musejí „obíhat“ mnoho lékařů a hlavně, že si oni sami hledají, co by jim tak mohlo být. Že toto není ta správná cesta, asi nemusím zdůrazňovat. Je to dost nekomplexní a také nevědecký přístup. Bohužel pacientům obvykle nic jiného nezbývá. A naopak – přestože si sami pacienti hledají informace, asi je nenapadnou všechny problémy, které při nemoci ME/CFS mohou škodit. Mně by třeba „ani ve snu“ nenapadlo, že můžu mít špatnou absorpci fruktózy! Vždy? ovoce je tak zdravé!

Jiný příklad – některé studie o ME/CFS prokázaly, že pacientům může škodit amalgám. Proto jsem i já „řešil“, jestli bych si neměl nechat vyměnit amalgámové plomby. To ovšem není tak jednoduché rozhodnutí. Kromě toho, že je to nepříjemné a finančně nákladné, ještě se navíc může při této proceduře uvolnit rtu? do těla, takže to může (alespoň krátkodobě) spíše uškodit.

V Belgii mi provedli test alergie na rtuť, který vyšel negativně, takže se tím nyní již nemusím zabývat. Ale jinému pacientovi může amalgám škodit, takže pak je výměna plomb samozřejmě na místě. Ale je potřeba to nejdříve zjistit!

Podobné je to i s tak častým problémem v dnešní době – chlamydiemi. Samozřejmě, že mě také napadlo, jestli nemůžou škodit i mně. Nyní mám výsledky přesnou metodou PCR, proto vím, že jsou negativní, a problém je někde jinde.

Léčba

O léčbě, resp. lécích, které mi navrhl Prof. De Meirleir, se můžete dočíst ve výsledcích.

Jeden z klíčových léků pro zlepšení zdravotního stavu by mohl být Nexavir. Některé studie ukázaly, že Nexavir je účinný pro pacienty, kteří trpí ME/CFS a fibromyalgií. Je účinný proti následujícím virům: HHV-6, CMV a EBV. Je to soubor aminokyselin, aplikuje se do svalů nebo podkožně.

Nexavir (dříve Kutapressin) byl původně uveden na trh firmou Schwartz Pharma. Nedávno se rozhodla firma Nexco Pharma tento lék znovu uvést na trh pod jménem Nexavir.

Dokud není schválen pro uvedení na trh Ampligen (nyní je ve schvalovacím řízení), zdá se být Nexavir asi nejlepší alternativou.

Léky, které mi Prof. De Meirleir navrhl a jejich pravděpodobná funkce: Zitromax a Tiberal se spolu s Nexavirem zřejmě mají „postarat“ o vyhubení škodlivých patogenů. Enzymatické léky Creon a Zyloric by měly spolu s probiotikem VSL-3 a dalšími dvěma doplňky stravy zlepšit funkci zažívacího systému. Léčbu doplňují vitamín B12 a B13.

Nápadné je, že léků a doplňků je hned několik. Polovinu z nich tvoří léky, které by měly zlepšovat zažívání.

O výsledcích léčby – jak o výsledcích opakovaných vyšetření, tak o subjektivně pociťovaném stavu – budu čtenáře webu informovat postupně, nejspíše v rozmezí více let.

1/ Zdroj:http://www.mefmaction.net/

2/ Poznámka: Není jasné, proč je ve výsledcích tato formulace. Je ale možné, že je to proto, že RED Laboratories se tímto zatím chrání, aby někdo nechtěl tento samotný výsledek používat jako jasný a nezpochybnitelný důkaz ME/CFS. Zároveň se tím ale říká, že to je jeden z výsledků vyšetření, které ukazují na diagnózu ME/CFS.

Autor: Martin Ch.

Vydáno dne 21. 01. 2009
Datum poslední aktualizace: 29. 01. 2009