Nová studie: Povědomí o klinických rozdílech může vést k zlepšení diagnostiky
Vědci z univerzity Depaul publikovali studii, jejímž cílem je konečně zlepšit popis diagnózy CFS. Studie porovnávala tři skupiny pacientů:
- pacienty s CFS
- pacienty trpící silnými depresemi
- kontrolní skupinu zdravých jedinců.
Vědci používali obvyklé metody, které mohou být použity pro zlepšení odhalení diagnózy CFS:
- pozorování specifických (jedinečných) symptomů
- používání škály naléhavosti obtíží
- a zavedení standardizovaných měření.
Studie potvrdila, že všechny tyto tři metody mohou zlepšit identifikaci diagnózy a výzkum CFS.
Příznaková definice (tj. definice založená na evidenci symptomů – pozn. překl.) Centra pro kontrolu nemocí – Centers for Disease Control (CDC) – byla značně kritizována. CDC rozšířilo definici CFS, čímž nutí výzkumníky, aby začleňovali “únavová” onemocnění do kolonky CFS a aby bagatelizovali klinické rozdíly. Zvýšené znepokojení vyvolává fakt, že současná definice umožňuje, aby pacienti s čistě psychologickými a psychiatrickými problémy byli považováni za pacienty s CFS, neboť splňují kritéria definice CFS. Autoři Leonard Jason a Carol Kingová tvrdí, že “osoba se silnou depresí velmi pravděpodobně splní symptomatická kritéria současné příznakové definice CFS.”
Rozřešení tohoto problému bylo po dlouhou dobu cílem vědců.
Povědomí o specifických symptomech se ukázalo být nejlepší cestou pro odlišení CFS od depresí a od kontrolní skupiny. Byl nalezen jeden symptom, pomocí něhož lze diagnostikovat pacienta s CFS nejefektivněji – malátnost po námaze. Je známo, že CFS pacienti trpí silnou malátností po námaze. “Při sledování únavy a osmi symptomů ze současné případové definice byl odhalen pouze jeden symptom, který se vyskytoval podstatně častěji v CFS skupině – malátnost po námaze”, píše se ve studii.
Kromě toho autoři prohlašují, že “únava, spánek nepřinášející odpočinek, oslabená paměť a bolesti svalů se vyskytovaly podstatně častěji ve skupině trpící silnými depresemi … Tato zjištění ve svém souhrnu podporují domněnku, že při prokázání přítomnosti symptomů dojde bez dalších korigujících úvah k chybné klasifikaci osoby s depresí jako pacienta s CFS.” Případová definice CFS je totiž založena na prokázání přítomnosti symptomů.
Používání škály naléhavosti obtíží bylo při rozlišování mezi CFS, depresemi a kontrolní skupinou také užitečné. Pacienti s CFS vykázali větší naléhavost obtíží ve většině oblastí symptomů, stejně jako kategorie “infekční” a “kardiovaskulární”. Autoři vyslovili domněnku, že pociťovaná větší naléhavost obtíží může být užitečným prostředkem při diagnostikování CFS.
Studie potvrdila názor, který již byl po nějakou dobu mnohými vědci prosazován: Postupy diagnostikování CFS se zpřesní s uvědoměním si specifických (jedinečných) symptomů CFS. Malátnost po námaze, poruchy pohybové koordinace, symptomy podobné chřipce jsou z velké části tím, co odlišuje CFS pacienty od ostatních onemocnění. Pozornost k naléhavosti obtíží a standardizace měření mohou také zlepšit jak diagnostické, tak výzkumné výsledky.
Zdroj: New study: Awareness of Clinical Distinctions May Lead to Improved Diagnosis, 5/05, http://cfidsreport.com, http://cfidsreport.com/News/CFSdiagnosis.htm
Překlad pro ME/CFS.cz: PaD
Napsat komentář