Z diagnostického protokolu Kanadských konsensuálních kritérií ME/CFS 2003

3. Laboratorní a vyšetřovací protokol

a/ Rutinní laboratorní testy: Kompletní krevní obraz (KO), sedimentace erytrocytů (FW nebo SE), Ca (kalcium-vápník), P (fosfor), Mg (magnézium-hořčík), krevní cukr, sérové elektrolyty, TSH, proteinový elektroforézní obraz, CRP, feritin, kreatinin, revmatoidní faktor (RF), antinukleární protilátky (ANA), CPK, jaterní funkce, rutinní rozbor moči.

Dodatečné testy: Kromě rutinních laboratorních testů by měly být zvoleny další testy vybrané na individuálním základě v závislosti na pacientově anamnéze, klinickém posouzení, laboratorních nálezech a rizikových faktorech komorbidity (současného výskytu více nemocí). Kliničtí lékaři by měli u každého pacienta pečlivě zvažovat poměr nákladů/užitku (tj.výtěžnosti) z jakýchkoli vyšetření, vedle toho se vyhýbat nadbytečnému a duplicitnímu vyšetřování.

b/ Další laboratorní testy: Denní hladiny kortizolu, 24 hodinový volný kortizol v moči; hormony včetně volného testosteronu, B 12 a hladiny kyseliny listové, DHEA sulfát, obraz kyseliny 5-hydroxyindoloctové (HIAA)), ultrazvuk břicha, test zárodků (vajíček) a parazitů ve stolici, NK buněčná aktivita, průtoková cytometrie pro lymfocytní aktivitu, Western blot test lymské boreliózy, žloutenka typu B a C, rentgen hrudníku, kožní test na tuberkulózu a test na HIV.

37-kDa 2-5A RNase L test provést, když bude dostupný.

c/ Diferenciální testování mozkových funkcí a statické testy:

  • MRI:Vyšetření magnetickou rezonancí může být zvažováno pro vyloučení roztroušené sklerózy a cervikální stenózy u pacientů s významným neurologickým nálezem.

MRI interpretace: Je důležité hledat změny, jež jsou snadno přehlédnutelné např.dynamické vydutí ploténky/herniace (vyhřeznutí) či menší stenóza (zúžení), které mohou být důležité pro patogenezi.

  • Kvantitativní (q) EEG, SPECT a PET skenování a spektrografie:Diagnostický příslib vykazují qEEG analýza mozkových vln, SPECT zhodnocení dynamického krevního průtoku mozkem (mozkového prokrvení) a PET analýza mozkového metabolismu (látkové přeměny a výživy mozku) a budou se stávat důležitějšími, čím jsou tyto techniky dokonalejší a čím více výzkum potvrdí jejich diagnostickou hodnotu.

d/ Test na sklopném stole: Jestliže se při postavení vyskytuje pokles krevního tlaku, anebo nadměrná rychlost srdečního tlukotu;  jestliže pacienta trápí závratě a pocit točení hlavy nebo ‘opilosti’ při stání nebo v nehybné pozici. Upozornění: Pokles krevního tlaku může mít u pacientů s ME/CFS několikaminutové zpoždění.

e/ Studie spánku: Jestliže působí potíže chatrný spánek a nezlepší se léčbou nebo hygienou spánku. Vyšetření spánku může ukázat špatnou strukturu spánku, zejména omezení 4.stupně spánku a může vyloučit léčitelnou spánkovou dysfunkci jako např.spánková apnoe, syndrom zvýšeného odporu v horních cestách dýchacích a syndrom neklidných nohou. Indikace zahrnují: pacient se budí udýchaný (bez dechu), nebo má rozházené ložní prádlo nebo spolunocležník udává, že pacient chrápe, anebo se zdá, že přestává dýchat, či se během spánku vyskytuje významný pohyb nohou.

f/ 24-hodinové Holterovo monitorování: Při podezření na významné arytmie. Během 24-hodinového elektrografického monitorování mohou být zaznamenané  charakteristické opakované kmity T-vlny převráceně nebo ploché T-vlny. Tento vzor nemůže být při interpretaci výsledků uváděný nebo zahrnutý pod nespecifické změny T-vlny.

g/ Neuropsychologické testování: Má být použité pro rozpoznání kognitivní dysfunkce nebo pro potvrzení diagnózy. Při provádění  by se mělo zaměřit na abnormality známé k odlišení ME/CFS od dalších příčin organických mozkových dysfunkcí.

4. Stanovení kladné diagnózy ME/CFS

Klasifikovat diagnózu jako ME/CFS, jestliže se pacient shoduje s diagnostickými kriterii pro ME/CFS, kromě případů přítomnosti specifických stavů vylučující ME/CFS. Jestli pacient trpí prolongovanou (prodlouženou) únavou, ale neshoduje se s kritérii pro ME/CFS, klasifikuje se diagnóza jako idiopatická chronická únava. Nové symptomy: U lidí s ME/CFS se mohou vyvinout další zdravotní potíže. Nové příznaky vyžadují náležitě vyšetřit.

Vyřazení: Vyřadit aktivní chorobné procesy, které objasní většinu hlavních symptomů únavy, poruch spánku, bolesti, a kognitivní dysfunkce. Základem je vyloučit určité nemoci, jež by bylo tragické opomenout: Addisonova choroba, Cushingův syndrom, hypothyreóza, hyperthyreóza, nedostatek železa, další léčitelné formy chudokrevnosti, hemochromatóza, cukrovka a rakovina. Základní je také vyloučit léčitelné spánkové poruchy jako syndrom zvýšeného odporu v HCD (UARS) a obstruktivní nebo centrální spánková apnoe; revmatologické poruchy jako revmatoidní artritida, lupus, polymyositida a polymyalgia rheumatica (PMR); poruchy imunity jako AIDS; neurologické  choroby jako skleróza multiplex (MS), Parkinson, myasthenia gravis a deficience B12; infekční nemoci jako tuberkulóza, chronická hepatitida, Lymeská borelióza atd.; primární psychiatrické poruchy a zneužití omamných látek.

Vyloučení ostatních diagnóz, které nemohou být rozumně vyloučeny pacientovou anamnézou a fyzikálním vyšetřením, se dosáhne laboratorním testováním a zobrazovacími metodami.

Pokud je potenciálně matoucí zdravotní stav (specifický stav vylučující ME/CFS) pod kontrolou, je možné stanovit diagnózu ME/CFS, pokud pacient jinak kritéria splňuje.

Současně se vyskytující (komorbidní) entity: Fibromyalgický syndrom (FMS), bolestivý myofasciální syndrom (MPS), temporomandibulární kloubní syndrom (TMJ), syndrom dráždivých střev (IBS), intersticiální cystitis, syndrom dráždivého močového měchýře, Raynaudův fenomén, prolaps mitrální chlopně, deprese, migréna, alergie, mnohočetná chemická senzitivita (MCS), Hashimotova thyroiditis, sicca syndrom atd.

Tyto komorbidní entity se mohou vyskytovat při ME/CFS. Jiné jako IBS mohou o mnoho let předcházet vývoji  ME/CFS, ale pak se k němu přidružit. To samé platí pro migrény a depresi. Jejich spojení je tedy volnější, než mezi symptomy uvnitř syndromu. ME/CFS a FMS se často těsně propojují a mohou být považovány za  „překrývající se syndromy.“

Idiopatická chronická únava: Zařazení pod idiopatickou únavu proběhne tehdy, jestliže má  pacient nevysvětlenou prodlouženou únavu (6 měsíců a více), avšak jeho symptomy se s kritérii pro ME/CFS neshodují dostatečně.

Publikováno v Journal of Chronic Fatigue SyndromeVol. 11 (1) 2003

© Journal of Chronic Fatigue Syndrome

Překlad: PaD

Vydáno dne 20. 01. 2008

 

Označeno s: