Viry u CFS a post-virová únava – shrnutí konference

Anthony Komaroff  MD z Harvardovy univerzity připravil přehledy dvou konferencí (vhodné pro laiky), které jsou v originále dostupné zde:

Souhrn 6. mezinárodní konference o HHV-6 a 7, 20. – 23. června  2008
Souhrn:  Viry u CFS, 23.-24. června  2008 

Následuje mírně zkrácený překlad souhrnu druhé konference:

Viry u syndromu chronické únavy a post-virová únava

22.-23. června 2008 se v Baltimoru (USA) konala konference Viry u syndromu chronické únavy a post-virová únava. Vědci z celého světa zkoumali doklady o možné roli několika různých virů při vzniku a průběhu syndromu chronické únavy (CFS).

Syndrom post-infekční únavy

Přes šedesát let jsou hlášeny sporadické případy syndromu post-infekční únavy (Post-Infectious Fatigue Syndrome (PIFS)), který propuká při napadení těla infekcí. Teprve v posledních letech byly analyzovány velké skupiny seriózně zdokumentovaných případů této nemoci.

V roce 2006 byla publikována přelomová zpráva o studii syndromu post-infekční únavy provedené v Dubbo v Austrálii. Tým studoval pacienty se třemi různými druhy infekcí – virovou infekcí Epstein-Barrové, virovou infekcí Ross River, a infekcí s bakterií Coxiella burnetii, příčinou nemoci zvané atypická pneumonie (Q fever).

Studie ukázala, že u cca 10% pacientů v každé této skupině se vyvinul syndrom post-infekční únavy splňující kritéria CFS definovaná Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí CDC.

Na konferenci podal výzkumný tým podrobnou zprávu o této studii. Chronické onemocnění se většinou vyvine u pacientů, kteří jsou při úvodním zasažení infekcí  nejvíce nemocní. Demografické, psychologické ani mikrobiologické faktory neměly na rozvinutí PIFS vliv. Tým informoval, že aktivita několika genů předpovídala, kdo onemocnění PIFS nejvíce těžce. Geny jsou pravděpodobnými kandidáty pro vysvětlení symptomů PIFS. Tým našel odchylky především v genech dvou chemikálií imunitního systému, které mají vliv na záněty (cytokiny)—interferon-γ a interleukin-10.

Herpetický virus typu 6 (Human Herpesvirus-6 (HHV-6)) a HHV-7

Po téměř dvacet let nalézají studie doklady o vlivu HHV-6 na syndrom chronické únavy (CFS). Většina lidí je po celý život infikována HHV-6, avšak tento vir obvykle zůstává „spát“ (není aktivní) uvnitř určitých buněk a nevytváří své kopie. Někdy se však vir „probudí“ a začne se množit – tento stav se nazývá aktivní infekce.

Lidé s neaktivní infekcí mají prokazatelné protilátky proti tomuto viru v krvi. Lidé s aktivní infekcí mohou být identifikováni testováním na protilátky, na antigeny tohoto viru a na virové nukleové kyseliny v krvi. Většina studií se shoduje v závěru, že pacienti s CFS mají mnohem častěji aktivní infekci HHV-6 než zdraví lidé nebo lidé s jiným onemocněním, které může způsobovat únavu.

Na konferenci bylo referováno o předběžných výsledcích studie léčby pacientů s CFS a aktivní infekcí HHV-6 a/nebo virem Epstein-Barrové antivirovým lékem valganciclovirem (Valcyte®). Jeví se, že pacientům s CFS tento lék pomáhá více než kontrolní skupině. Dosud však byla zpracována jen malá část výsledků studie.

Tým z Litvy podal zprávu, že latentní (neaktivní) infekce HHV-7  se vyskytovala častěji u pacientů s CFS než u zdravé kontrolní skupiny. Tým rovněž zjistil, že aktivní infekce HHV-6 se vyskytovala mnohem více u pacientů s CFS než u subjektů ze zdravé kontrolní skupiny.

Vir Epstein-Barrové (Epstein-Barr Virus (EBV))

Jeden z týmů referoval, že protein vznikající při infekci virem Epstein-Barrové povzbuzuje tvorbu některých cytokinů. Tyto cytokiny vytvářejí mnoho symptomů

CFS. Mechanismem, jakým EBV vyvolává tvorbu těchto cytokinů, je stisknutí „hlavního tlačítka“ imunitního systému nazvaného NF-κB.

Parvovir

O PIFS vyvinutém po infekci parvovirem B19 bylo reportováno více než deset let. Tým z Japonska sledoval dvě stě pacientů ihned po napadení tímto virem. PIFS neměl spojitost s trvající přítomností virové DNA v krvi, ale měly ji hladiny komplementů – proteinů zapojených do zánětu.

Jiná studie zjistila, že lidé, kteří byli v době nakažení infekcí parvovirem ve stresu, byli náchylnější k rozvoji PIFS, který splňoval kritéria CFS.

Navíc, jak zjistila studie v Dubbo (viz výše), pacienti, jejichž buňky imunitního systému vytvářely vysoké úrovně zánětlivých cytokinů v době iniciační infekce, byli také s větší pravděpodobností náchylnější k rozvoji PIFS.

Enteroviry

Enteroviry zahrnují tři rodiny lidských virů: Coxsackievir, echovir a poliovir. Tyto viry mohou infikovat buňky mozku a míchy, dýchacího ústrojí, svalové a střevní buňky, a po mnoho desetiletí jsou považovány za možnou příčinu CFS.

Výzkumný tým informoval, že našel enteroviry RNA (virový genetický materiál) a vysoké úrovně protilátek proti enterovirům mnohem častěji u pacientů s CFS než u subjektů ze zdravé kontrolní skupiny.

U některých pacientů s CFS s abdominálními (břišními) symptomy byly provedeny žaludeční biopsie: v jejich žaludeční tkáni byly nalezeny enterovirové antigeny mnohem častěji než u pacientů, u nichž byly biopsie provedeny z jiného důvodu (např. z důvodu žaludečních vředů). Enterovir RNA byl také nalezen u pacientů s enterovirovými antigeny v žaludku.

Borna vir

Borna vir byl dlouho zjiš?ován při infekci zvířat, která jsou v úzkém kontaktu s lidmi – koňů, krav, psů a koček. Způsobuje infekci mozku, obzvláště limbického systému, který ovlivňuje emoce, chování a dlouhodobou paměť.

Tým z Německa informoval o svém posledním laboratorním výzkumu, který signalizuje, že tento vir může infikovat i člověka a způsobit mu různé poruchy nálady. Tým izoloval Borna vir z krve pacienta s CFS z USA. Ve zkumavce byl vir usmrcen antivirovým lékem zvaným amantadin. Tým rovněž zjistil, že u pacienta z Německa s CFS a Borna virem bylo po léčbě amantadinem prokázáno klinické zlepšení.

Tým z Japonska našel Borna vir u cca 10% pacientů s CFS.

Endogenní retroviry

Mezi všemi našimi geny jsou zahnízděny sekvence DNA, které mohou vytvořit viry zvané endogenní retroviry. Tyto segmenty DNA jsme zdědili od našich rodičů, do lidského genomu byly vloženy před milióny let. O většině z nich se domníváme, že nejsou schopny skutečně vytvořit retroviry.

Jeden výzkumný tým informoval, že zvláštní endogenní retrovir zvaný lidský endogenní retrovir – K18 (human endogenous retrovirus-K18 (HERV-K18)) může být vyvolán pro tvorbu virů, pokud je buňka infikována virem Epstein – Barrové nebo stimulována chemikálií zvanou interferon-α (což je jak přírodní chemikálie, tak lék na různé nemoci). Existují tři různé varianty HERV-K18.

Tým informoval, že varianta K18.3 je častější u pacientů s CFS. Možnost, že HERV-K18 může u některých lidí spouštět CFS je pravděpodobná. HERV-K18 vytváří protein zvaný „superantigen“, který spouští silnou imunitní odezvu a dysreguluje imunitní systém. Taková odezva by teoreticky mohla spustit symptomy CFS. Výsledky tohoto výzkumu jsou předběžné, ale velice zajímavé.

Imunologické a genetické studie

Genové polymorfismy. Současná úroveň biologie dovoluje něco, co bylo ještě před třiceti lety nemyslitelné – jednoduchou identifikaci genových variací. Některé geny existují v několika jemně odlišných formách zvaných polymorfismus. Polymorfismy

byly zapříčiněny mutacemi, které obvykle proběhly u vzdáleného předka a přešly na budoucí generace. Drobné mutace genu mohou změnit funkci proteinu vytvořeného genem, což může vést k nemoci.

Tým studující genetická data sebraná CDC informoval, že některé polymorfismy v genech, které jsou součástí mozkového hormonového systému (“neuroendokrinní systém”) se našly mnohem častěji u lidí s CFS. Je dobře známo, že mozkový hormonový systém „hovoří“ s imunitním systémem prostřednictvím různých chemických signálů. Tým ukázal, že komunikace mezi těmito dvěma systémy byla u pacientů s CFS a u zdravé kontrolní skupiny zcela odlišná.

Studie genové exprese. Současná úroveň biologie dovoluje vědcům ještě něco jiného, co bylo nemyslitelné před dvaceti lety: identifikovat každý gen v buňce a určit jeho genovou expresi – jestli je „zapnut“ nebo „vypnut.“ „Zapnuté“ geny tvoří protein, pro který jsou určeny. Vědci mohou vzít skupinu buněk – např. buňky bílých krvinek u pacientů se zvláštní nemocí, nebo nemocnou tkáň – a sledovat, které z přibližně dvaceti dvou tisíc lidských genů jsou „zapnuté“ a které ne. Mohou tak získat „otisk prstů genové exprese.“

Výzkumný tým z Anglie informoval, že 88 genů (z přibližně dvaceti dvou tisíc lidských genů) mělo u pacientů s CFS v bílých krvinkách unikátní expresi: 85 genů bylo „zapnutých“ a 3 byly „vypnuté.“ Těchto 88 genů typicky ovlivňuje biologické funkce, které jsou ústřední pro imunitní odezvu na infekci – což odpovídá představě, že CFS může být spuštěno a/nebo udržováno určitými infekcemi.

Imunologické abnormality a symptomy. Jedna přednáška shrnula imunologická měření, která odlišují pacienty s CFS od zdravých kontrolních skupin, včetně:

zvýšeného počtu aktivovaných T buněk (typ bílých krvinek),
zhoršené funkce T buněk a NK buněk (jiný typ bílých krvinek),
posunu TH2 cytokinů (změna typu produkovaných cytokinů),
zvýšení hladiny a produkce prozánětlivých cytokinů,
sníženého množství molekuly zvané CD26
a zvýšeného množství molekuly zvané NPY.

Mají tyto abnormality nějaký vztah k symptomům zažívaným pacienty s CFS? Byla prezentována data indikující, že snížená funkce T a NK buněk odpovídá (koreluje) kognitivnímu zhoršení a snížené úrovni fungování.

Závěr

Široce byla diskutována možnost, že CFS je často spouštěn infekčními agenty. Jen několik vědců argumentovalo, že jediný „single novel“ infekční agent je zodpovědný za CFS, stejně jako je HIV ústřední a nutnou příčinou AIDS. Většina nemocí zapříčiněných infekčními agenty je zapříčiněna jejich různými typy. Např. bronchitida, gastroenteritida, hepatitida, močové infekce i běžné nachlazení jsou zapříčiněny vícero infekčními agenty.

Tato konference ukázala, že několik infekčních agentů je pravděpodobným spouštěčem CFS. Důkazy byly jak přímé – vztahy mezi infekčním agentem a CFS, tak nepřímé – evidence imunitní odezvy u CFS, která naznačuje, že tělo se snaží bojovat s infekčním agentem.

Jak příznivci, tak oponenti teorie, že CFS může být spouštěno infekčními agenty, získali mnoho materiálu k přemýšlení.

Video – souhrn konference od MUDr. A. Komaroffa viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=LVtsHgFLAHY

Překlad pro ME/CFS.cz: PaD

Vydáno dne 24. 11. 2008

Označeno s: , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*