Vědci studovali dráhu endoribonukleásy L (RNase L pathway)

Podle nové studie publikované imunology z univerzity v Temple je výzkum o malý krok blíže k porozumění mechanismům, které se skrývají za CFS. Výzkumníci studovali dráhu endoribonukleásy L (RNase L pathway), antivirový obranný systém, který, jak se zdá, funguje u CFS pacientů jinak. V říjnovém vydání časopisu Journal of Chronic Fatigue Syndrome autoři studie říkají: „Tato studie je první zprávou o podrobném výzkumu vztahů mezi klinickými a funkčními charakteristikami, odchylkami imunity a stavem dráhy RNázy L při onemocnění CFS.“

Celosvětová síť výzkumníků studovala antivirovou dráhu od té doby, kdy bylo zjištěno, že RNáza L není u pacientů s CFS regulovaná. V roce 1993 bylo také zjištěno, že pacienti s CFS mají atypickou molekulu RNázy L. Normální RNáza L váží 80 kDa. CFS pacienti mají jak tuto normální molekulu, tak abnormální molekulu o váze 37 kDa, později nazvanou „málo vážící molekula RNázy L.“ Další výzkum ukázal, že vyšší množství málo vážící molekuly RNázy L koreluje s různými úrovněmi nezpůsobilosti u CFS.

Nezávislé výzkumy také prokázaly, že molekula je vhodná pro odlišení CFS od depresí a zdravých kontrolních skupin.

Současná studie našla rozdíly v dráze RNázy L při porovnání osob s CFS, depresemi, a s kontrolní skupinou zdravých jedinců. Výzkumníci zjistili, že skupina s depresemi „má celkový funkční stav mnohem vyšší než pacienti s CFS, což podtrhuje vážnost funkční poruchy u skupiny CFS pacientů.“

Osoby s CFS také vykázaly velké množství imunitních odchylek, jako např. nízké fungování buněk NK a vyšší úrovně obíhajících cytokinů.

Tým z Temple také nalezl jemné rozdíly mezi těmi, kdo měli předchozí kontakt s CFS pacienty. Podle autora byla aktivita RNázy L  „výraznější ve skupině, která tento kontakt měla, než v kontrolní skupině bez kontaktu.“ Výzkumníci mají pocit, že tento poznatek může jednou přispět k vysvětlení, proč se CFS vyskytuje ve „shlucích,“ u partnerů a v rodinách. Dodávají: „…. výsledky současné studie jsou v souladu s modelem imunitní aktivace CFS, ale navíc předpokládají možnost dodatečných biochemických změn ne zcela zřejmého původu způsobených imunitně nebo zprostředkovaných cytokiny… Tyto odchylky od normálu mohou indikovat trvalou virovou infekci nebo toxický stav.“

Současná definice CDC (Center for Disease Control, tj. centrum pro kontrolu nemocí) povzbuzuje sdružování mnoha různých únavových onemocnění pod výzkum CFS. Mnozí ale cítí, že tato definice je příliš široká, aby mohla vést k důvěryhodným vědeckým výsledkům a lze s ní lehce manipulovat. Autoři obezřele omezují své vzorky CFS pacientů, když používají „méně různorodou“ skupinu pacientů, kteří byli „svou nemocí zásadně postiženi.“ Autoři slibují, že další studie popíše „stupeň, v jakém mohou být klinické, funkční a biochemické odchylky studované CFS skupiny rozšířeny (extrapolovány) na větší skupinu pacientů splňujících kritéria CFS.“ říkají, že jejich výsledky upozorňují na „potřebu podtrhnout ve výzkumných studiích CFS důležitost dokumentace klinických a funkčních parametrů za použití standardizovaných nástrojů spolu s biochemickými a imunitními parametry.

Překlad: PaD

Zdroj:
http://cfidsreport.com/News/suhadolnik.htm

Označeno s: , , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*