Únava u neurologických onemocnění

Předmluva:
Následující článek napovídá, že únavu při CFS/CFIDS* rozhodně nelze považovat za subjektivní pocit srovnatelný s všeobecně rozšířeným chápáním termínu únava, tak jak mu rozumíme např.v souvislosti s adekvátním stavem přicházejícím po prožití náročného pracovního dne či týdne… Odborný popis zejména centrální únavy přesně odpovídá tomu, na co si stěžují nemocní s CFS, když se snaží blíže charakterizovat tento omezující symptom. V oslabení osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny, které vede k rozvoji trvalé centrální únavy, lze do budoucna spatřovat objektivní objasnění mechanismu slabosti, nevýkonnosti a trvalého vyčerpání u osob s CFS.

* CFIDS je zkratka pro syndrom chronické únavy při imunodeficitu (chronic fatigue and immune dysfunction syndrome).

Únava u neurologických onemocnění
Chaudhuri A, Behan PO.

Oddělení klinických neurověd, Universita Glasgow, Glasgow G51 4TF, Velká Británie
ac54p@udcf.gla.ac.uk

Chronická únava je typický příznak neurologických nemocí. Nejvíce zneschopňující/invalidizující je u roztroušené sklerózy, postpoliomyelitidy , stavu po mrtvici a syndromu chronické únavy (CFS).
Poruchy neuromuskulárních (nervosvalových) přenosových spojení a metabolická onemocnění způsobují svalovou únavnost, která je charakterizovaná nedostatečně udržovanou silou svalových stahů (periferní únava).
Únavu je také možné pozorovat u nemocí, které ovlivňují centrální, periferní a autonomní nervový systém (centrální únava)Zvýšené pocity námahy a omezené trvání odolnosti u fyzických a psychických aktivit jsou hlavní charakteristiky centrální únavy.
Metabolická a strukturální zranění, která přeruší obvyklý proces aktivace v drahách spojujících bazální ganglia, talamus, limbický systém a vyšší kortikální centrum, jsou nějakým způsobem zapojená v patofyziologických procesech centrální únavy.
Stav předcházející relativní hypokortizolemii může oslabit osu hypotalamus – hypofýza (podvěsek mozkový) – nadledvinky, což vede k rozvoji trvalé centrální únavy po stresu.
Příspěvky fyziologických, kognitivních (poznávacích) a emočních změn ovlivňující únavu jsou různé, léčí se většinou příznaky a rehabilitačně.

Zdroj: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(04)15794-2

Překlad: PaD

Slovníček pojmů:
Postpoliomyelitida – stav po prodělání poliomyelitidy
Autonomní nervový systém – nebo též vegetativní n.s. je část nervového systému zodpovědná za řízení „útrobních“ tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí (srdeční frekvence, činnost zažívacího ústrojí apod.)
Metabolický – týká se látkové výměny, zásobování energií
Strukturální – srov.organický – týká se změn na orgánech, na jejich tkáních a buňkách
Bazální ganglia – jádra šedé hmoty v mozku, která se podílejí na koordinaci pohybů (poškození se projevuje např. parkinsonismem)
Thalamus – část mozku, v níž se přepojují smyslové vjemy (včetně bolesti) vedené do mozku a pokračující dále do mozkové kůry
Limbický systém – část mozku, která mj.prostřednictvím vztahu k hypotalamu ovlivňuje řadu tělesných funkcí.
Hypokortizolemie – snížení hladin kortizolu, hormonu kůry nadledvin, vede k výraznému snížení celkové odolnosti, slabosti, únavě, zažívacím obtížím, nechutenství, hubnutí, nevýkonnosti krevního oběhu.

Dále navštivte:

http://fm-cfs.ca/CFS_spect_scans.html

http://cfidsreport.com/Articles/researchers/lessimpson.htm

Sdílejte článek pro osvětu:
Označeno s: ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*