Rozlišujte mezi pojmy „chronický únavový syndrom“, „únavový syndrom“ a „chronická únava“

Rozlišení pojmů chronický únavový syndrom x únavový syndromx chronická únava nerespektují ani někteří odborníci. Vzniká tak řada omylů a nepřesností, které poškozují nemocné s CFS.

Desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10

International Classification of Diseases [ICD]) Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, zkr. WHO) tyto pojmy odlišuje!

Andre l’Hours z ústředí WHO vydal 23. ledna 2004 písemné stanovisko: „Potvrzujeme, že podle taxonomických principů, kterými se řídí Desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí a příbuzných zdravotních problémů Světové zdravotnické organizace (ICD-10), není dovoleno zatřídit stejný stav do více než jedné rubriky, neboť to by porušilo zásadu vzájemné výlučnosti (exkluzivity) jednotlivých kategorií a subkategorií.“

Z vyjádření jasně plyne, že tyto pojmy nelze slučovat. CFS nemůže být tříděn ve více než jedné kategorii. To znamená, že chronický únavový syndrom není totožný s únavovým syndromem.

Zařazení výše uvedených pojmů v ICD-10 :

  • Únavový syndrom figuruje v ICD-10 v kapitole V – Nemoci duševní a poruchy chování.

F40-F48  Poruchy neurotické, spojené se stresem a somatoformní

F 48.0

Neurastenie
Únavový syndrom
Vylučuje nemoci:

astenie NOS [NOS= not other specified, tj. blíže neurčeno]( R53)
vyhasnutí (vyhoření) ( Z73.0 )
nevolnost a únava ( R53 )
postvirový únavový syndrom ( G93.3 )
Jiné určené neurotické poruchy (psychasthenia) ( F48.8 )

  • Chronická únava se samostatně v ICD-10 uvádí v kapitole XVIII – Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde

R50-R69 Obecné příznaky a znaky

R53

Nevolnost a únava
Astenie NOS
Tělesná slabost (vyčerpanost):
⋅NOS
⋅chronická
⋅nervová
Obecné fyzické chátrání
Otupělost (letargie)
Unavenost
Vylučuje nemoci:

Tělesnou slabost:
⋅vrozená ( P96.9 )
⋅způsobená sešlostí věkem ( R54 )
vyčerpanost a únava (způsobené) (při):
⋅akutní stresovou reakcí ( F43.0 )
⋅nadměrným vynaložením sil ( T73.3 )
⋅polohou ( T73.2 )
⋅úpalem ( T67.- )
neurastenií ( F48.0 )
⋅těhotenstvím ( O26.8 )
⋅senilní astenií ( R54 )
⋅únavovým syndromem ( F48.0 )
⋅postvirovým ( G93.3 )

Chronickému únavovému syndromu ekvivalentní názvy – postvirový únavový syndrom (PVFS), benigní myalgická encefalomyelitida (ME) najdeme pod kódem G93.3 v kategorii neurologických onemocnění v kapitole VI Nemoci nervové soustavy, G90-G99 Jiné poruchy nervové soustavy. Pro upřesnění: ICD-10 má tři svazky. Vlastní klasifikace ICD-10 vyšla v prvním svazku v roce 1992, ale termín CFS se do ní ještě nedostal, protože se objevil příliš pozdě (z hlediska harmonogramu přípravy publikace). Pod G93.3 uvádí jako ekvivalenty ME a PVFS. Druhý svazek – Pracovní příručka ke klasifikaci – vyšel v r. 1993. Termín CFS se v ICD-10 objevuje až ve třetím svazku publikovaném v r. 1994 – v Abecedním seznamu. Nachází se pod S (syndrom), jako únavový, chronický /S (syndrome), as fatigue, chronic/. Nejdůležitější je, že je zařazen pod G93.3 jako termín ekvivalentní s ME a PVFS. CFS je tedy jmenovitě v ICD-10 uveden v jejím třetím svazku (v Abecedním seznamu) vydaném v roce 1994. V prvním svazku není, protože v době jeho vydání to byl nový, ještě dostatečně nezavedený termín. Nicméně jemu ekvivalentní termíny ME a PVFS v prvním svazku jsou, a to pod G93.3. Kancelář WHO v Ženevě jednoznačně potvrdila výše uvedenou klasifikaci jako správnou – viz https://bit.ly/2Hwlliw.

Pro příklad uvádíme německou implementaci ICD-10 z r.2018, kde je chronický únavový syndrom výslovně uveden jako hlavní název u neurologické jednotky G93.3 v Tabelární části a je dále rozčleněn na benigní myalgickou encefalomyelitidu, CFS při imunodeficitu a povirový únavový syndrom.

Chronický únavový syndrom je vysilující a komplexní nemoc charakterizovaná souborem stanovených symptomů pro ni typických. Únava či vyčerpání bývají u CFS mezi příznaky uváděny na prvním místě, avšak nemění to nic na skutečnosti, že představují jen jeden z mnoha příznaků definovaných diagnostickými kriterii pro stanovení CFS. Po přestavbě webových stránek Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC – Centers for Disease Control and Prevention) v souvislosti s pokroky ve výzkumu, je nepochybné, že se při této nemoci nejedná o pouhý problém s únavou, ale dominují zde další charakteristické příznaky. Více viz zde: http://me-cfs.eu/cdc-aktualizovalo-informacni-stranky-o-mecfs/ a zde: http://me-cfs.eu/zprava-iom-2015-prehled-dukazu-tykajicich-se-hlavnich-a-ostatnich-symptomu-mecfs/.

Na nesprávném chápání CFS se velkou měrou podílí sám nejrozšířenější, a přitom nejméně vhodný a matoucí název chronický únavový syndrom, který klade nešťastně důraz na vágní pojem únava. Vznikl v USA až na konci 90.let. První zmínky o chorobě pod označením benigní poliomyelitis v lékařském časopise ve Spojených státech pochází už ze třicátých let dvacátého století. V roce 1959 lékař sir Donald Acheson popsal historii epidemií syndromu zaznamenaných pod různými názvy – Benigní myalgická encephalomyelitis (zkr.ME), Islandská nemoc a neuromyasthenie. WHO zatřídila ME poprvé do Mezinárodní klasifikace nemocí – revize osm v roce 1969 (mezi neurologické poruchy). K uznání nemoci Světovou zdravotnickou organizací tedy došlo desítky let předtím, než americké CDC koncem 90.let přejmenovalo vlastní název onemocnění (chronický Epstein-Barrové virus [CEBV]) vybraný Národními ústavy zdraví (NIH – National Institutes of Health ) na klamavý název chronic fatigue syndrome. Mimo území Spojených států byl CFS až do poloviny 90.let min.stol.známý pod názvem nezhoubná myalgická encefalomyelitida. Pokračující práce Dr. Melvina Ramsaye ukázala, že ačkoli onemocnění zřídkakdy vyústilo v úmrtí, velmi často vedlo k těžkému postižení. Z tohoto důvodu dr. Ramsay navrhl, aby předpona „benigní“ byla vypuštěna. [107] [113] [114]

Pro názornou ukázku závažnosti problematiky názvu choroby sáhneme do kategorie autoimunitních nemocí, neboť pro ně je výrazná únava také typická. Na onemocnění roztroušená skleróza mozkomíšní (zkr. RS) si můžeme prakticky ukázat, jak název nemoci ovlivňuje její chápání. Pokud řekneme laikovi neúplný termín – skleróza, nejspíš si vybaví poruchy paměti spojené s vyšším věkem. Až při vyslovení celého názvu RS si uvědomí, že se hovoří o velmi závažném – život zásadně ovlivňujícím onemocnění. Bohužel pojmy „chronický únavový syndrom“, „únavový syndrom“ a „chronická únava“ budí díky společnému klíčovému spojení slůvkem „únava“ dojem jednoty, či stejnosti, což svádí k jejich směšování. Pro pacienty to znamená neuznávání jejich potíží a trivializaci celkově špatného zdravotního stavu na pouhou neschopnost vyrovnat se (oproti všem ostatním lidem) s únavou. Lékaři se nerespektováním rozdílnosti pojmů dostávají do rozporu s klasifikací WHO, jak je podrobně rozvedeno výše. Andre l’Hours z ústředí WHO upozornil, že každá země akceptující směrnice WHO pro názvosloví je povinna přijmout klasifikaci ICD! Zda se v ČR jedná o záměrnou snahu zlehčit tento problém, o tom bychom mohli prozatím pouze spekulovat.

Chronický únavový syndrom – ekvivalentní názvy nemoci podle ICD-10: myalgická encefalomyelitida, postvirový únavový syndrom (G 93.3)
Únavový syndrom – dle ICD-10 se název vyskytuje společně s neurastenií pod zatříděním F 48.0.
Chronická únava – dle ICD-10 zařazena mezi symptomy (R 53)

Zdroj:
WHO/Světová zdravotnická organizace
ÚZIS
DIMDI
CDC
NAP
MEpedia

Datum poslední aktualizace: 18. 4. 2018

Označeno s: , , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*