Neurastenie není chronický únavový syndrom

Neurastenie = souhrn duševních a tělesných příznaků, pro něž je charakteristická tzv.dráždivá slabost. Projevuje se střídáním podrážděnosti a únavy, bolestmi hlavy, poruchami soustředění, nespavostí, řadou vegetativních obtíží (poruchy stolice, impotence, bušení srdce aj.)

Je to forma neurózy – lehká psychická porucha s delším vývojem projevující se nepřiměřenou reakcí, narušuje schopnost adaptace, příčinou může být nevyřešený konflikt (i dávný). Objevují se příznaky duševní – úzkost, neklid, dráždivost i příznaky tělesné – různé bolesti, únavnost… 

(Medicínský slovník, Maxdorf)

Právě jste se měli možnost seznámit se stručným odborným popisem neurastenie. Laik si však nejspíš pod tímto pojmem představí pouhou nervovou slabost méně psychicky odolného jedince. Většina nemocných chronickým únavovým syndromem (CFS) má diagnózu neurastenie (F48.0 ) zapsanou ve zdravotní dokumentaci jako stěžejní a zažívá tak bagatelizaci výrazných fyzických zdravotních potíží, neboť jde u nich údajně jen o lehkou psychickou poruchu.

Z historie přitom víme, že neurasthenia byla koncem 19. století nesmírně často diagnostikována a léčena jako „fyzické, neurologické“ onemocnění. Kolem 1. světové války téměř vymizela, a poté si neurasthenii definitivně „přivlastnil“ obor psychiatrie. Na pacienty s neurastenií se od té doby hledí s despektem.

Jistě bude zajímavé, podívat se, co o neurastenii říká desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-10) Světové zdravotnické organizace (SZO). V ICD-10 najdeme neurastenii v kapitole V – Nemoci duševní a poruchy chování. Kódy F40 až F48 jsou vyhrazené pro Poruchy neurotické, spojené se stresem a somatoformní. Podle klasifikace nemocí SZO existují dva typy neurastenie se značným překryvem.

V prvním se vyskytuje rychlá mentální unavitelnost, kterou dotyčný popisuje jako intruzi rušivých asociací a vzpomínek (volně vyloženo jako vtírání nepříjemných asociací nebo vzpomínek), obtížné soustředění a obecně neúčinné myšlení.

V druhém typu je kladen důraz na tělesnou slabost a vyčerpanost po minimální námaze s pocity svalové bolesti a neschopností uvolnit se.

U obou typů jsou navíc běžné různé fyzické symptomy jako závratě, bolest hlavy a tenze v hlavě, pocit celkové nestability, znepokojení nad zhoršujícím se pocitem tělesné a duševní pohody, podrážděnost, anhedonie/neschopnost prožívat radost, různící se deprese a úzkosti menšího stupně. Poruchy spánku v počáteční a střední fázi, může být i nápadná hypersomnie/nadměrná spavost.

Kritéria CDC  pro diagnostiku chronického únavového syndromu zahrnují:

Únavu, podstatné poškození krátkodobé paměti či soustředění, časté nebo opakující se bolesti v krku, citlivé krční a podpažní lymfatické uzliny, myalgie (svalové bolesti), artralgie (bolesti kloubů) bez otoku či zarudnutí, bolesti hlavy nového typu, neosvěživý spánek, malátnost po námaze (extrémní, déletrvající vyčerpanost a vzplanutí (exacerbace) symptomů po fyzické nebo duševní námaze).

Při srovnání neurastenie podle popisu v MKN-10 s chronickým únavovým syndromem podle CDC definice z r.1994 je možné se skutečně domnívat, že jsou si podobné. Proto se za účelem podrobnějšího zkoumání zaměříme na odlišnosti.

CFS a neurastenie se liší v těchto bodech:

  • u neurastenie nejsou přítomny symptomy běžné u CFS související s dysfunkční imunitou : bolesti/zánět v krku, citlivé/zvětšené lymfatické uzliny, subfebrilie (zvýšené teploty) a zimnice (uváděné v Holmesových kriteriích z r.1988). Pacienti s CFS hojně udávají opakující se virózy nebo virózy s abnormálním průběhem, CFS se často rozvine po prodělání infekce. U CFS je zdokumentován výskyt v ohniscích. U neurastenie se nevyskytuje svalová slabost.
  • Naopak definice CFS dle CDC neobsahuje „intruzi rušivých asociací a vzpomínek“. Pacienti s CFS své mentální obtíže popisují často jako „brainfog-mozková mlha“, jindy jako „při horečce“, jindy jako „rozlámané myšlení“ neschopnost pohotově vnímat a reagovat, jindy „sešlapávání pedálu ale s prázdnou nádrží“. Definice CFS neobsahuje ani „neschopnost uvolnit se či odpočívat“ (v originále „inability to relax“). Pacienti s CFS udávají, že odpočinek jim nepřináší osvěžení, nikoli že nejsou schopni odpočívat, či se uvolnit.  „Znepokojení nad zhoršujícím se pocitem duševní a tělesné pohody“ poněkud znevažuje kritéria neurastenie. Existuje vůbec nějaké onemocnění, u kterého by se takové starosti nevyskytovaly? Kritéria CFS dále neobsahují samostatně anhedonii (neschopnost se radovat).

Částečný překryv dle příliš stručných vymezení pojmů neurastenie v MKN-10 a definice chronického únavového syndromu podle kriterií CDC z r.94 zřejmě vyloučit nelze. Proto není tato definice vhodná pro výzkum CFS a měla by být používána preciznější Kanadská konsenzuální kritéria (Carruters a kol. 2003). Jasně vidíme, jak zavedení pojmu chronický únavový syndrom na konci 90.let min.stol. americkým Centrem pro kontrolu nemocí a prevenci a jeho definice z r.1994 zvýšily zmatek a zaměňování s již zažitým psychiatrickým pojmem „únavový syndrom“ (neurastenie). Proto nepřekvapuje, že psychiatrie nadále s těmito pojmy balancuje. To je další příklad globálního neštěstí pacientů vyvolaného CDC v roce 1988 vytvořením pojmu chronic fatigue syndrome.

Podle Kanadských konsenzuálních kritérií z roku 2003, která podporují diagnostiku CFS založenou na charakteristických modelech seskupení symptomů, jež odrážejí specifické oblasti patogeneze (zhoršení po námaze je povinný příznak), se musíme, také vzhledem k historii nemoci a přibývajícím výsledkům výzkumů CFS, odklonit od možnosti překryvu neurastenie jako duševní nemoci s CFS. Není od věci na tomto místě upozornit na zajímavý pojem – pseudoneurastenii. (Předpona pseudo označuje nepravost, zdánlivou podobu.) Jedná se o neurastenické potíže, které jsou podmíněny jiným onemocněním. Např.celkovou infekcí, onemocněním jiných orgánů apod. Neurastenie je součástí neurózy, naproti tomu pseudoneurastenie doprovází jiná organická onemocnění (Praktický slovník medicíny, Maxdorf). Z tohoto úhlu pohledu by bylo možné navrhnout hypotézu, že pseudoneurastenie doprovází chronický únavový syndrom jako organické onemocnění.

Současná fakta:

Podle Světové zdravotnické organizace nejsou chronický únavový syndrom a neurastenie totožné zdravotní poruchy.
ME/CFS (MKN-10 G93.3) je získané, organické, patofyziologické, multisystémové onemocnění, které se vyskytuje sporadicky i v ohniscích. Přesvědčivý důkaz výzkumu patofyziologických a biochemických abnormalit (více než 5.000 vědeckých studií) rozpoznává CFS jako zřetelnou biologickou klinickou nemoc. Nejedná se o duševní nemoc – neurastenii, formu deprese ani hypochondrii.

  1. CFS je uznán Světovou zdravotnickou organizací jako neurologické onemocnění
  2. SZO klasifikuje CFS kódem G 93.3 (ICD-10)
  3. SZO klasifikuje neurastenii kódem F 48.0 (ICD-10)

Zdroj:

Využito informací z oficiálních webových stránek WHO/Světová zdravotnická organizace – http://www3.who.int/icd/currentversion/fr-icd.htmCDC/Centrum pro kontrolu a prevenci chorobhttp://www.cfids-cab.org/cfs-inform/CFS.case.def/neurastenia01.txt

Institute of Medicine. 2015. Beyond Myalgic Encephalomyelitis/Chronic Fatigue Syndrome: Redefining an Illness. Washington, DC: The National Academies Press. doi: 10.17226/19012. ×, On line:https://www.nap.edu/catalog/19012/beyond-myalgic-encephalomyelitischronic-fatigue-syndrome-redefining-an-illness 

Související odkazy: Clinical Guidelines for Psychiatrists

Datum poslední aktualizace: 26.9.2015

Označeno s: , , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*